1.4 Metody psychologie, význam psychologických poznatků

Volba psychologických výzkumných metod je závislá na obsahu psychologického zkoumání, na cíli výzkumu, na charakteru zkoumaných psychických jevů. Pro větší objektivitu je vhodné při systematickém psychologickém zkoumání používat více metod, které se vzájemně doplňují.
Výsledky psychologického zkoumání slouží: k popisu lidského prožívání a chování, k vysvětlení, k předpovědi, ke kontrole a řízení.

Cesta k vědecké výpovědi se skládá ze čtyř kroků:
1) sbírání materiálů a dat
2) vyhodnocení těchto materiálů a dat
3) zveřejnění výsledků výzkumu, aby mohl být verifikován (potvrzen), nebo falzifikován (vyvrácen) dalšími vědci
4) zařazení výsledků do celku již existujících výsledků výzkumů

K nejčastěji používaným výzkumným metodám a technikám v psychologii patří:

Pozorování – Extrospekce
- pozorováním se zjišťují a zaznamenávají vnější projevy chování člověka
- pozorování lze uplatnit v přirozených podmínkách i ve speciálně upravených situací
- pro objektivní vyhodnocení jsou cennější pozorování prováděna v přirozených podmínkách, kde můžeme sledovat spontánní projevy zkoumaných osob
- pozorování je vedeno s přesným záměrem, je systematické a plánovité, má svůj řád cíl
- výsledky musí být objektivně a exaktně přezkoumatelné, hodnocení musí být přesné
- Introspekce – pozorování vlastního nitra „hledění dovnitř“
- rozšiřuje popis založený na vnějším pozorování o popis vnitřního prožívání jedince
- při tom se mění prožívání samotné, protože je ovlivněno hodnocením, předsudky a zaměřením sebe pozorujícího jedince

Laboratorní a přirozený experiment
- metoda experimentu umožňuje zkoumat duševní jevy v záměrně vytvořených podmínkách, na rozdíl od klasického pozorování v přirozeném prostředí
- základem je vyloučení všech rušivých faktorů – izolování předmětu
- určitý psychologický jev lze záměrně vyvolat i opakovaně, lze měnit podmínky a sledovat zda se jev objeví – v jaké formě a intenzitě (např.: přecházení na červenou)
- cílem experimentu je změnami výchozí situace způsobit změnu v chování pokusné osoby
- záměrně manipulujeme, ovládáme a kontrolujeme proměnné – navozujeme a ovládáme podnětové proměnné-nezávislé proměnné. Tyto jsou nezávislé na pokusné osobě,ale experimentátor je ovládá. Odpovědi jsou na subjektu závislé- závislé proměnné (na osobnosti, aktuálně probíhajících procesech).
- snaha zjistit, co se odehrává na základě co nejlepší znalosti vstupu a výstupu, co se děje uvnitř (black box).

Laboratorní – odehrává se v umělých podmínkách (laboratoři) za pomoci různých měřících aparatur (brání ve spánku pozorují následky, dlouhodobé hladovění atd.)

Ex. Přirozený – uskutečňuje se v přirozených podmínkách činností člověka a je prováděn tak, že zkoumaná osoba neví, že je psych. Zkoumána( ve školní třídě, na letním táboře, na pracovišti, popřípadě se zkoumá člověk, který se stal invalidou, má smutek, velké štěstí apod.- je to cenný zdroj poznatků psychologie osobnosti. V přirozeném exp. Nebývají zásahy do přirozeného prostředí vždy výrazné

Analýza produktu činnosti
- tuto metodu lze použít i pro zkoumání nepřítomné i nežijící osoby
- jedná se o rozbor výsledku činnosti- př: analýza odpadkových košů, kresba rodiny, stromu, analýza dokumentu

Rozhovor – psychologické interview
- slouží k získávání informací, ke stanovení diagnózy, v poradenství a v terapii
- výhodou rozhovoru proti písemnému testu je možnost sledovat reakce zkoumané osoby, projevy neverbální komunikace a případné aktuální upřesnění nejasných míst v odpovědi
- rozhovor je možné vést volný (nestandardizovaný), podle toho, jakým směrem se vyvíjí, nebo řízený, podle předem připravených souborů otázek (standardizovaný)
- na počátku je důležité navodit pocit důvěry a uvolnění

Výhody – komplexní pohled na zkoumanou skutečnost, na osobnost dotazovaného
- součástí je i neverbální chování a pozorování dalších reakcí,
- je obohacením zkoumané osoby, příležitost k sebepoznání
- má čelné místo mezi psych. Metodami

Úskalí – klade značné nároky na odborné zkušenosti toho, kdo rozhovor vede
- je to časově náročná metoda a je velmi subjektivní

Test (dotazník)
- dotazník se většinou využívá při zkoumání určitého jevu u více osob
- obsahuje předem připravené a přesně stylizované otázky na poznání sledovaného jevu
- jeho úspěšnost záleží na těchto kritériích:
1) Validita (platnost) – zda test zjišťuje data, která zjišťovat má
2) Reliabilita (přesnost) – test musí při vícerém použití za stejných podmínek poskytovat stejné výsledky
3) Standardizace – možnost použít test na velkém počtu osob z pokusné skupiny stejným způsobem a za stejných podmínek
4) Normalizace – vytvoření jednotného způsobu vyhodnocení a zařazení výsledků

Podle formulace otázek lze testy rozdělit na:
1) otevřené (nestrukturované)- na otázku se čeká konkrétní odpověď, obtížné statistické zpracování, test může poskytnout osobnější výpověď o respondentovi
2) uzavřené (strukturované)- pokusná osoba hodnotí řadu výpovědí volbou jedné z alternativ, výsledky se dobře statisticky zpracovávají, hodnocení je obvykle bodovým systémem

Projektivní test
- nejznámější – Rorschachův test inkoustových skvrn (co v tobě skvrny vyvolávají, co konkrétně připomínají)
- zkoumané osobě se ukazují předlohy, které připouštějí různé možnosti interpretace
- do předlohy se promítají fantazie, přání, zábrany a úzkosti testované osoby
- metoda není úplně přesná – její výsledky se využívají spíše jako doplňující k jiným metodám

Význam psychologických poznatků
1. Hospodářská oblast (výroba, řízení) – motivace pracovníků, pracovní zatíženosti (přestávky, z hlediska únavy), vztahy mezi spolupracovníky, pracovní prostředí, vztahy k vedoucím zaměstnancům = metody řízení
2. Oblast obchodu a služeb – úprava prostorů, reklamní prodejní akce (ochutnávka, slevy), parkoviště, zázemí centra, vystupování prodavačů
3. Zdravotnictví – prostředí, vztah lékařů k pacientovi
4. Soudnictví – vztah soudu k obžalovanému
5. Umění – inspirace, estetické prostředí