Loading

2.3 Vjem a představa, Podstata a význam představivosti pro duševní život, druhy představ

= psychický poznávací proces tvorby představ, který názorně zobrazuje předmět nebo děj nepůsobící v přítomném okamžiku na naše smyslové orgány

Představy spolu s počitky a vjemy tvoří stupeň smyslového poznání skutečnosti. Představy jsou přechodem mezi smyslovým a rozumovým poznáním.

Při vnímání jsou vytvořeny stopy, které jsou při představě oživeny

Představa se shoduje s vjemem v tom, že je také názorným obrazem. Představy vznikají v mozkovém centru a mají fyziologický základ. Fyziologické procesy při vybavování představ se projevují ve změnách fyziologických funkcí, které se podobají těm, které nastávají ve skutečné situaci.

Rozdíl mezi vjemem a představou:
Vjem je celistvý - představa úlomkovitá (můžeme si představit pouze část)
Vjemy jsou přesnější - představa není tak přesná a jasná, je chudší na detaily
vjem je živý, prokreslený, vybarvený - představa je vybledlá
vjem nelze vyvolat na základě vůle - představa je vůlí ovlivnitelná
vjemy můžeme mít ve vědomí tak dlouho, jak chceme, jsou stálé - představy si můžeme záměrně vybavit, ale nejsou stálé jako vjem.
Střídají se s jinou představou- jedna představa vyvolá další (představy se vybavují na základě asociací)

Rozdílnost představ
- představy se mezi lidmi liší svou živostí - děti a umělci mají představy živější
- různí lidé mají o téže věci odlišnou představu (stejně jako mají jiné vnímání, city, zájmy, paměť)

Asociace představ
– spojení představ nebo jiných psychických jevů, individuální (liší se u různých lidí)
a) Asociace podle dotyku: spojeny jsou představy věcí (osob, událostí), které jsme vnímali ve stejném čase, nebo na stejném místě
b) Asociace podle podobnosti: v našem vědomí mají tendenci vybavovat se zážitky, které jsou podobné nebo kontrastní (př. vidím člověka a vzpomenu si na známého, který je mu podobný)

Druhy představ rozlišujeme podle druhů analyzátorů a podle forem vnímání:
- představy sluchové, pohybové, zrakové, čichové.
1. Auditivní (sluchová) - uchování sluchového vnímání
- u lidí s dobrým hudebním sluchem (skladatelé, textaři, zpěváci)

2. Motorická (pohybová) - zapamatování toho, co vidíme někoho dělat
- u lidí s manuálními schopnostmi (sportovci, tanečníci, herci, zdr. sestry)

3. Vizuální (zraková) - uchováni informací získaných zrakem (malíři, sochaři, návrháři)

Obsah představy může být:
1. konkrétní (vybavím si představu mně dobře známého dítěte)
2. obecný (vybavím si představu dítěte)

Dělení představ: (zvláštním druhem představ je fantazie)
1. paměťové (vzpomínkové) - reprodukuje něco, co jsme již vnímali, obrazy předmětů a jevů, které na nás v minulosti působily (ať už přesná, neúplná, chybná či zkreslená reprodukce představy)

2. fantazijní představa – je odrazem předmětů a jevů, které jsme v dané podobě nikdy nevnímali, vznikají psychickou činností, kombinací nebo prolínáním prvků z minulých vjemů, základem je naše zkušenost, vjemy, vzpomínkové představy, ale ty jsou pozměněny, popřípadě se kombinují do takových celků, které se ve skutečnosti nevyskytují, je to psychický proces, při kterém se vytvářejí relativně nové představy

a) Rekonstruující skutečnost- ze zbytků představ si vytvářím fantazijní představu
b) Tvůrčí- nemají vztah k realitě

Význam představivosti
- Představivost je nejdůležitější psychická funkce, zakládá duševní život.

Představy redukují nejistotu v poznávání a poznání, doplňují informace získané vnímáním a umožňují jít za vnímané (umožňují představovat si důsledky nějakého děje, nebo funkci nějaké věci, kterou nemůžeme přímo vyzkoušet), představy nám však také umožňují, abychom se přenášeli do minulosti (vzpomínky) a i do budoucnosti (snění a plánování)
Představy jsou nevyhnutelnou složkou jakékoliv lidské činnosti. Obsahují v sobě cíl činnosti a způsob jakým ho lze dosáhnout.

Tvůrčí představivost je jádrem intuice a přirozenou a samozřejmou součástí všech lidí. Tvořivé myšlení je jádrem nové definice inteligence: „Inteligentní je ten člověk, který je schopen vytvořit nový produkt nebo službu, které budou prospěšné pro lidstvo.“

Proces tvořivého myšlení je významný pro nás všechny:
1. Řešení problémů – pro řešení jakéhokoliv problému, nutně potřebujete návrh řešení –tvůrčí nápad;
2. Schopnost kreativního člověka přizpůsobit se novým situacím
3. Plánování – s pomocí představivosti vytváříme životní vize a tím i motivaci ke svému každodennímu jednání.
4. Dosahování cílů – zde je vždy klíčová otázka „Umíš si to představit?“; pokud máte na tuto otázku odpověď „ano“, pak je váš cíl již téměř splněný;

Žádné komentáře:

Okomentovat