12.3 Formy států, druhy států

FORMY STÁTU:
- rozlišujeme podle:

1. podle formy režimu

Demokracie (vláda lidu):
- státní forma, umožňující účast všech plnoprávných občanů na správě a řízení státu
- jejich účast může být buď přímá (hlasování – referendum) nebo nepřímá (zastupitelská, reprezentativní), umožňuje občanům v pravidelných obdobích volit své zástupce (poslance), kteří vykonávají státní moc za své voliče
- protikladem demokracie je diktatura

Diktatura, totalita, despocie, tyranie:
- moc v rukou jedné osoby nebo skupina (pol. strana, třída, hnutí), vládne neomezeně

2. podle toho, kdo vládne

Teokracie (boží vláda):
- stát pokládaný za výtvor boha
- osoba v čele státu – vykonavatel boží vůle, vládne z boží milosti
- příkladem teokracie: starověký Egypt, vládce faraon – syn a zároveň vtělení boha Ra

Monarchie:
- monarcha (z řečtiny = jediný vládce), vládne doživotně vlastním jménem
- druhy monarchie: císařství, království, knížectví, velkovévodství, v čele ruské monarchie byl car
- monarchova moc většinou dědičná
a) absolutní monarchie: - panovník má neomezenou moc, vláda dědičně a doživotně
b) konstituční monarchie: - panovník je omezen ústavou
c) parlamentní monarchie: - panovník omezen parlamentem, např. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Republika:
- demokratický charakter, v čele je prezident, státní moc se odvíjí od občanů

- uvedené formy státu se mohou prolínat

DRUHY STÁTU:

1. podle rozvržení výkonu státní moci:

a) centralizované:
- řízen z jednoho centra, z hlavního města, kde je soustředěna státní moc a správa
- pokud je stát rozdělen na územní celky, jejich řídicí orgány mají jen malé pravomoci

b) decentralizované:
- značná část státní moci a správy je svěřena samosprávným územním celkům, ponechá si jen rozhodování o zásadních záležitostech celostátního významu
- účelem je přiblížení výkonu státní moci a správy k občanům


2. podle struktury:

a) jednotný (unitární) stát:
- pouze jedno řídící centrum, jednoduchá organizační struktura, jedna ústava, jedna vláda, jedno občanství př. ČR

b) složený stát:
- svazek dvou nebo více státních celků, které mají upravené samostatné neboli autonomní postavení
- podle stupně samostatnosti svých členských států je složený stát federace nebo konfederace

I. federace: - pevný svazek států, členské státy nevystupují v mezinárodních vztazích samostatně, nemají mezinárodněprávní subjektivitu
- federace jako celek je jediným subjektem mezinárodního práva
- jednotná měna, armáda, zahraniční politika
- ve federaci je nutné vymezit pravomoci a působnosti (kompetence) ústředních federálních úřadů, aby nedocházelo ke kompetenčním sporům
- např. Spojené státy americké, Spolková republika Německo

II. konfederace: - volný svazek států, každý sdružený stát zůstává samostatným subjektem mezinárodního práva
- bývá přechodným sdružením států, kdy se buď federace rozpadá na samostatné státy, nebo naopak unitární státy se sdružují nejdříve v konfederaci s cílem dosáhnout později vytvoření federace