3.1 Objansi podstatu paměti. Vysvětli jednotlivé fáze paměti

Paměť je důležitou podmínkou našeho duševního života, je základem veškeré poznávací schopnosti. Je to funkce, která umožňuje uchovávat informace, zkušenosti o světě i osobě samém. Pocity, radost, smutek, strach, způsoby řešení různých problémů atd…
PAMĚŤ= je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, je to soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení.
Paměť je stále určitým tajemstvím, protože i když víme, že různé typy vzpomínek jsou uchovávány v různých částech mozku např. Uchování nevědomých citových vzpomínek- centrum amygdala, uchování naučených dovedností a postupy- putamen, uchování vzpomínek na osobní životní události- kůra mozková, jejich přesná lokalizace nebyla dosud zjištěna. Vzpomínky stejně jako knihy utřídíme a uchováme, při dostatečně funkčním systému odkazů si je znovu zpřístupníme a nakonec uložíme do „regálu“. Dnešní lidé vidí více tváří, navštíví více míst, znají více faktů a vyprávějí více příběhů než kdykoli předtím, ale lidská paměť v ukládání informací nepolevuje, má neomezenou kapacitu. Neumíme ji však přesně změřit. Pokud nastanou nějaké problémy, pak tedy s tím, abychom je v pravou chvíli našli. Zajímavé je také to, že různí lidé mají různě vyvinuté jednotlivé druhy paměti a že se mění jejich kvalita v průběhu věku, kdy postupně ochabují.

Fáze paměti:
1) zapamatování- velmi výrazně ovlivňuje kvalitu paměti
typy paměti: vizuální (zraková)
akustická (sluchová)
motorická (mechanická)
samotné zapamatování má 3 fáze:

1) KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ=slouží k zapamatování si na několik sekund, pracuje nejčastěji se sluchovými a zrakovými vjemy, informace z krátkodobé paměti lze samozřejmě přenést do dlouhodobé, hlavní podmínkou takového přenosu je OPAKOVÁNÍ, děj bioelektrického rázu

2) STŘEDNĚDOBÁ PAMĚŤ= až po dobu 20 minut, důležitou roli hrají doprovodné asociace

3) DLOUHODOBÁ PAMĚŤ=slouží k uchovávání toho, co budeme dlouhodobě potřebovat. To vše záleží na tom, jak jsme si vše osvojili pomocí učení, opakování, činnosti, cvičení
Dále rozlišujeme paměť logickou(zapamatování si na základě logické souvislosti), mechanickou(zapamatování si bez zapojení smyslů a bez logických souvislostí),paměť bezděčnou(ta převažuje v dětství, s postupným vývojem má stále menší význam, pro dospělého člověka je nutné se rozhodovat na základě přemýšlení, proto dospělý člověk užívá paměti ÚMYLSNÉ, která je regulována vůlí a pamatuje si na základě MOTIVACE).

Druhy zapamatování:
a) SPONTÁNNÍ ( bezděčné) ULOŽENÍ, paměť =převažuje hlavně v dětství, zapamatujeme si výrazný podnět ,s postupujícím vývojem ztrácí na významu

b) ÚMYSLNÉ (záměrné) ULOŽENÍ=nazpaměť, chci si něco zapamatovat a volím k tomu určité prostředky (učení, studium), pamatujeme si na základě motivace, pro dospělého člověka je nutné rozhodovat se na základě přemýšlení, proto dospělý člověk používá paměti ÚMYSLNÉ,ZÁMĚRNÉ,která je regulována VŮLÍ.

2)UCHOVÁNÍ V PAMĚTI=dochází k myšlenkovému zpracování informací, ne vše si v paměti uchováme.

3)VYBAVENÍ A ZNOVUPOZNÁNÍ UCHOVANÉHO=vybavení toho, co do paměti bylo uloženo a bylo uchováno, aktivizujeme minulou zkušenost.

Rozlišujeme 3 typy znovu poznání:
1)ZNOVUPOZNÁNÍ=není to spolehlivým kritériem, když nám někdo něco připomene-děj, věc
2)UPAMATOVÁNÍ=zážitky se vybavují bez přímého působení skutečnosti, ale za působení jiných zážitků, asociací, nebo vlivem našeho podnětu vybavit si.
3)REPRODUKCE=vybavení si vjemu v té podobě v jaké jsme si ho zapamatovali.

Vzpomínání = aktivní tvořivý proces rekonstrukce, nikoli jen pasivní skládání částí k sobě, úlohou paměti je tvořivě upravovat vzpomínky podle dané situace, podle potřeb přítomnosti a budoucnosti

ZAPOMÍNÁNÍ
=V průběhu času dochází k procesu zapomínání větší či menší části toho, co jsme si zapamatovali. Největší část osvojovaného zapomínáme bezprostředně(několik hodin) po zapamatování. Na míru zapomínání má velký vliv mnoho vlivů(porozumění, zájem…). Většinou zapomínáme to, co nepoužíváme, přičemž abstraktní informace zapomínáme rychleji než konkrétní. Náhlé zapomenutí,OKNO, je zapříčiněno silným vzruchem v jiné části mozku, např. stres, vypjatá situace, tréma, nevyspání, únava….
TRVALÉ ZAPOMÍNÁNÍ=relativně trvalá neschopnost vybavit si a znovu poznat.
DOČASNÉ (přechodné) ZAPOMÍNÁNÍ=dočasná neschopnost vybavit si a znovu poznat, stopa však nezanikne úplně, pozůstatky po stopě pak umožňují osvojení toho, co jsme si zapamatovali a pak následně zapomněli