Loading

9.1 Socializace

SOCIALIZACE
- Název pochází z latinského slova socialis = společný
- Proces začleňování jedince do společnosti, struktury společnosti, vztahů, provází nás po celý život
- Zvířata se rodí do zcela přírodního prostředí – mechanismy přežití, člověk se rodí do prostředí přírodního i kulturního – žádné mechanismy
- Lze ji chápat z hlediska fylogenetického (jak se člověk během historického vývoje polidšťoval a zespolečenšťoval) a z hlediska ontogenetického (jak jedinec ve svém vývoji získal lidské znaky

- V procesu socializace musí člověk (jedinec):
1) naučit se porozumět kultuře dané společnosti
2) internalizovat – pochopit základní pravidla, převzít soubor hodnot a norem, které daná společnost sdílí a jejichž dodržování společnost vyžaduje
3) ovládnout základní způsob chování v typických sociálních situacích, hrát určité sociální role

- Formy nápodoby:
a) imitace – dítě artikuluje podobně jako matka
b) identifikace – týká se změny osobnosti jako celku

- Rozlišujeme dva typy socializace:
a) záměrná: výchova, vzdělání
b) nezáměrná: rodiče, filmy, reklamy, knihy, vzor u dospělých

- Funkce socializace ve vztahu ke společnosti:
1) kontinuita společenského vývoje (z generace na generaci)
2) socializací se vytváří a zpevňují určité kulturní tradice
3) zajišťuje stabilitu společenského uspořádání (v rámci 1 společnosti si všichni osvojují stejná pravidla, normy)
4) je předpokladem toho, aby ve společnosti vznikl hodnotný a normativní konsensus = shoda většiny lidí o platnosti a funkčnosti určitých základních hodnot a norem, které nelze zpochybňovat → umožňuje řád, společenskou stabilitu

- V souvislosti se socializačním procesem rozlišujeme důležité pojmy:
a) socializace = proces začleňování jednotlivce do systémů společenských vztahů
b) enkulturace = proces začleňování jednotlivce do kultury (osvojení norem,…)
c) personalizace = aktivní zasahování jednotlivce do tvorby společnosti a kultury
d) dosocializování = člověk se neustále musí přizpůsobovat novým situacím (nekončící proces), př. odchod do důchodu
e) resocializace = např. u vězňů, skupin, kde došlo k neoptimální socializaci – nastupuje nová, pokus o zařazení člověka do společnosti nebo př. změna povolání

SOCIÁLNÍ STRUKTURA
- Síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů do společnosti
- Základem je sociální postavení, role ve společnosti, které se na sociální postavení vážou a sociální stratifikace = rozvrstvení společnosti

-pozice:
- místo, jež člověk zaujímá v rámci společenského systému
- ve formální skupině např. ředitel, účetní - pozice v rodině např. otec, syn

-sociální status:
-zavedl jej v roce 1936 R. Linton
-stejná definice jako u pozice + na základě vrozených, získaných a připsaných vlastností
-někteří sociologové chápou pozici a status jako synonymum
3 druhy statutu:
a) vrozený- pohlaví, barva pleti → bez přičinění, bez vůle člověka
b) získaný- vzdělání, zaměstnání → člověk jej může ovlivnit
c) připsaný- věk → nezávisí na vůli člověka
-statutární ukazatele – pohlaví, vzdělání, složitost a prestiž vykonávané práce, etnická příslušnost

- Další dělení statutu:
a) objektivní – měřitelný, porovnáváme
b) subjektivní – jak sami hodnotíme své postavení

- Sociální život je divadelní scéna, na které lidé vstupují do různých interakcí – př. číšník jde do kuchyně (zákulisí), jídelna (role, scéna) – chová se slušně

-sociální role:
-soubor očekávaného chování člověka, který odráží jeho postavení ve společnosti
-učí se v socializačním procesu
typy rolí:
I.
a) dlouhodobé
role- např. matka, otec
b) krátkodobé- diváci na divadelním představení → vztahuje se jen k dané situaci

II.
a) připsané- souvisí s věkem
b) vnucené- nezaměstnaný, vojenská služba
c) získané- vzdělání, zaměstnání, prestiž, společenská vážnost

III.
a) skupinové – vedoucí zájmového kroužku
b) individuální – role syna, matky, babičky...

- křížení rolí: vzorce přenesou na jinou – voják bude vnášet vojenství na své děti
- rolové přetížení – zaměstnaná matka, má mnoho rolí a neobstává v nich
- rolový tlak – očekávání druhých, souvisí s výkonem role, př. že lékař bude pomáhat vše,

vztah jedince k roli:
1) identifikace- role mu vyhovuje, ztotožnění
2) modifikace- role mu vyhovuje jen částečně, ale přizpůsobuje se
3) konflikt role:
a) konflikt mezi 2 rolemi, navzájem se vylučují → např. role rozmazlence a sportovce
b) konflikt mezi osobností a rolí např. studuje učitelství a nesnáší děti
c) konflikt mezi nositelem role a očekávaného chování druhých např. učitel si sedne na katedru
4) distance od role- neztotožňuje se, ale roli neodmítá

Žádné komentáře:

Okomentovat