17.4 Nabídka, poptávka, utváření ceny

Tržní rovnováha = utváření ceny
● Vzájemným působením nabídky a poptávky na trhu vzniká cena.
● Cena leží v průsečíku nabídkové a poptávkové křivky – je to tzv. rovnovážná cena a jí odpovídá rovnovážné množství = tento průsečík je bod rovnováhy E – ten určuje rovnovážnou cenu a rovnovážné množství.
● Je-li cena vyšší než rovnovážná, nastává přebytek nabídky nad poptávkou.
● Je-li cena nižší než rovnovážná, nastává nedostatek zboží (nabídky na poptávkou)
● Rovnovážná cena = cena vyčišťující trh Pe = vyčišťuje od nedostatků a přebytků

● Rovnováha
* nabízené množství je rovné poptávanému
* objem nabídky = objem poptávky
* množství zboží, které jsou lidé ochotni koupit se rovná množství zboží, které jsou výrobci ochotni dobrovolně dodat na trh

● Při nerovnovážné ceně začínají působit přizpůsobovací síly – „neviditelné ruky trhu“
a) při nedostatku – vzniká soutěž kupujících (ti jsou ochotni koupit zboží za vyšší cenu, to vede ke zvyšování ceny – při vyšší ceně rostě nabízené množství a množství poptávané klesá – to trvá tak dlouho, až se křivky setkají
b) při přebytku – vzniká soutěž prodávajících, to vede ke snižování ceny – při nižší ceně klesá nabízené množství a množství poptávané roste – to trvá tak dlouho, až se křivky potkají

● Faktory ovlivňující rovnováhu na trhu:
- Rovnovážný stav je stále narušován, buď se mění nabídka nebo poptávka
1) faktory způsobují posun nabídky - př. při špatné úrodě - ceny potravin rostou - zvýší se cena, sníží se nabídka, naopak při dobré úrodě se cena sníží, nabídka se zvýší
2) způsobují posun poptávky př. při zájmu o dané zboží se cena zvýší, protože se zvýšila poptávka, při snížení zájmu se sníží poptávané množství a s ním i cena; nebo: zvýšení důchodů (mezd) -> zvýší se celková poptávka

● UŽITEK
- Užitek = uspokojení dosahované spotřebou statků a služeb.
- Je top pojem subjektivní, to co jednomu přináší pocit uspokojení (cigareta, kniha,…), pro jiného nic neznamená.
- Existují však mnohé statky, na jejich užitečnosti se většina lidé shodne – př. auto, chleba,…
- Cílem spotřebitele je maximální užitek
- Možností je mnoho a spotřebitel musí mezi nimi volit
- Má však různá omezení:
a) časová – nemůže současně jet na dovolenou do Řecka a na Slovensko
b) fyzická – nemůže si obléct 5 kožichů najednou
c) důchodová – je omezen příjmy, za50 Kč si nemůže koupit nové auto
- Spotřebitel má tedy před sebou řadu možností – různé alternativy, jak dosáhnout užitku, má cíle, má omezení.
- Jeho rozhodování není zcela náhodné, zmate é či chaotické, ale je do značné míry cílevědomé = říkáme, že spotřebitel provádí racionální volbu, že se chová racionálně
- Pravidlo racionální volby = spotřebitelé v rámci svých důchodů volí ty statky a služby, které jim přinesou ten největší možný užitek Každý racionálně jednající spotřebitel sleduje 2 veličiny: a) uspokojení potřeb , b) náklady na statek.

● Celkový užitek - (TU – Total Utility) – roste s růstem spotřebovaného množství, ale s přibývajícími jednotkami roste stále pomaleji, je to celková úroveň míry uspokojení potřeb. Je závislý na kvalitě a množství statku.

●Mezní užitek (MU) – Přírůstek celkového užitku, který přináší poslední přidaná jednotka. Udává, o kolik se zvýší celkový užitek, jestli množství spotřebovávaného stera,ku nebo služby se zvýší o jednotku. Mezní užitek s rostoucím (spotřebovávaným) zbožím klesá. Největší MU tak přináší první přidaná jednotka. Má tvar poptávkové křivky. Princip klesajícího mezního užitku – přibývá-li statek po mendíkách, od určitého bodu platí, že mezní užitek z každé další jednotky je menší než z předešlé.

● Mezní užitečnost závisí na:
a) intenzitě a naléhavosti potřeby – čím větší je např. hlad, žízeň – tím větší MU přinese první jednotka
b) disponibilním množství – lidé nejsou ochotni platit za vzduch
- volné statky mají nulovou mezní užitečnost
● Volba ze dvou statků při omezeném důchodu :
- Malý úbytek na jedné straně (obětujeme 1 chlebíček) přinese velký mezní užitek na straně druhé= - celkový užitek se také zvětší.
● Rovnováhy dosahuje spotřebitel tehdy, jestliže v rámci svého rozpočtového omezení a při daných cenách nemůže už svou celkovou užitečnost zvýšit tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí množstvím jiného.
● Rovnováhy dosáhne spotřebitel tak, rozloží-li svůj důchod mezi jednotlivá zboží tak, aby mu jedna koruna přinesla u všech stejný mezní užitek. Zákon rovnosti mezního užitku: MU1/P1=MU2/P2= MUn/Pn (kde P je cena).
● Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce
a) přebytek spotřebitele - je rozdíl mezí tím, co je spotřebitel ochoten maximálně zaplatit (když uváží MU) a tím, co skutečně zaplatí.
b) přebytek výrobce je rozdíl mezi cenami, které výrobce dostává za své výrobky, a cenami, které by byl ochoten přijmout jako minimální, když uváží náklady příležitosti každé jednotky.
● Celkový přínos směny je součet přebytků spotřebitele a přebytku výrobce. Trh umožňuje získávat výrobci přebytek výrobce, spotřebiteli přebytek spotřebitele – spotřebiteli získat zboží za méně, než by byl ochoten zaplatit (s ohledem na MU) a výrobci umožňuje získat v tržbách více, než požaduje jako minimum. Plynou z toho výhody oběma.
● Obě strany hodnotí výrobek jinak:
a) spotřebitel ho považuje za vzácnější než je
b) výrobce ho považuje za méně vzácnější než je