Sociální struktura
- síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti
- základem je sociální postavení, sociální role(vážou se na soc.postavení) a sociální stratifikace společnosti
Sociální stratifikace
- Jde o sociální rozvrstvení společnosti
- Základem je nerovnost, která může být: majetková, národnostní, z hlediska pohlaví, z hlediska věku, z hlediska vzdělání, z hlediska příjmu, z hlediska náboženství
- Podstatou je nerovné rozdělení statku a služeb (lepší nebo horší sociální postavení)
- Existuje i nerovnost šancí (vedle majetkové) např. získat vzdělání a změnit své postavení
- Dělení:
1) horizontální
- obyvatelé různých okresů, tak je členěna společnost i podle pohlaví, z biologického rozdílu se vyvinuly rozdíly sociální (společenská nerovnost), mužům a ženám byly připisovány nerovná práva a povinnosti, z toho se vyvinuly nerovné hodnocení činností a postavení → zafixovalo se zvykově a nábožensky
2) vertikální
- hierarchický rozměr (vyšší, nižší), rozdíl z hlediska příjmu, vzdělání, …
- Stratifikační systémy:
1) otrokářský:
- typ závislosti, kdy je 1 osoba majetkem jiné, majitelem mohl být panovník, stát, jednotlivec
- postavení otroka různé, někde měli práva, majetek, sňatek (Mezopotámie), ale někde bez práv
- otroci:dlužník, válečný zajatec, z rodiny otroků
- mohl se vykoupit nebo získat svobodu
- dnes přenesený smysl: nevěstky v nevěstincích držené násilím
2) kastovní:
--přenesený význam
--člověk se narodí do určité kasty a je vyloučeno, aby se přesunul do jiné kasty, ale celá skupina mohou změnit své postavení v kastovním systému
- skupina osob, která má pro své sociální postavení omezené volby povolání, sociální mobility (vzestup v žebříčku) a prostorové mobility (stěhování)
- brahmáni se nesmí stýkat s nedotknutelnými, poruší-li jedinec daná pravidla ocitne se v příštím životě v nižším postavení
- např. obyvatelé ze sociálně slabých vrstev, národnostní menšiny
3) stavy:
- skupiny lidí, které mají stejný status, tvořen souborem privilegií, práva a povinností
- typický životní styl, relativně stejná výše majetku (rozdíl arcibiskup X prostý kaplan) → neplatí absolutně
- mohli se dostat do stavu povýšením (získali titul) nebo sňatkem
- např. dnes u příslušníků stejné profese→ advokáti, lékaři, daňoví poradci, …
- kolektivní cíle
- v Anglii dodnes př. titul SIR – Elton John, Paul McCarthy
4) třídy:
- vztahuje se k vertikálnímu
- rozsáhlá skupina osob, kteří mají podobné ekonomické prostředky – vliv na způsob života, základem třídních rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání
- třídy jsou volně prostupné narozdíl od kast a stavů
existují 3 základní typy:
a) vyšší třída – bankéři, zaměstnavatelé, manažeři
b) střední třída – úředníci a odborníci
c) dělnická třída – manuálně pracující
rozdíly od předchozích:
a) nejsou nábožensky vymezeny, příslušnost není založena na dědičném postavení, nic nebrání sňatkům mezi příslušníky různých tříd
b) příslušnost je získaná ne daná, vyskytuje se zde soc. mobilita
c) podstatou rozdílů jsou ekonomické faktory
Teorie stratifikačních systémů:
1. Třídní
-zakladatel K. Marx
-existují dvě hlavní třídy, buržoazie a proletariát, jsou i jiné třídy, ale ty nejsou v historickém procesu významné
-základem rozdělení je vlastnictví výrobních prostředků, což je nejdůležitější rozdělení v kapitalistické společnosti
-základní společenské třídy se vůči sobě nacházejí ve vzájemném konfliktním vztahu
-příslušníci jednotlivých tříd mají společné třídní vědomí
-motorem dějin je třídní boj
2. Stratifikační
-zakladatel M. Weber
-společnost dělí na vrstvy (straty) – horní, střední a dolní, které jsou vymezovány různými kritériem subjektivními (sebezařazení, zařazení druhých, prestiž) a objektivními (příjem, moc, složitost práce, povolání, vzdělání)
-vrstvy jsou tvořeny jednotlivci (jejich rodinami), kteří dosahují zhruba stejného stupně uvedených vlastností, mají obdobný status, kterým se liší od jednotlivců a skupin stojících výše a níže.
3. Strukturální funkcionalismus
-zakladatel T. Parsons
-ve společnosti existuje celá řada rozdělení, je tu sedm nebo ještě více kategorií od vyšší třídy až po nekvalifikované manuální pracovníky
-třídní rozdělení odráží, jak důležité funkce mají ve společnosti jednotlivá povolání, různé role (povolání) požadují různou kvalifikovanost, dovednosti, zodpovědnost a jsou dosažitelné jedinci s různými předpoklady, třídy jsou podle funkcionalistů ve vztahu vzájemné kooperace, jinak by společnost nemohla efektivně fungovat, systém poskytuje lidem motivaci (odměny v podobě bohatství, moci, prestiže), aby podle svého talentu a úsilí mohli stoupat vzhůru, každý má šanci ke společenskému vzestupu podle svého výkonu
Žádné komentáře:
Okomentovat