19.3 Inflace

INFLACE
- Inflace je projev nezdravé ekonomiky. Nastává pokřivení cen, ceny nemají funkci informační -) firmy těžko odhadují zisk, čekají s investováním -) omezení výroby -) recese. Dochází k poklesu kupní síly peněz, kdy si za stejnou cenu můžeme koupit méně věcí. Klesá reálná mzda.
- Inflace = je projevem makroekonomické nerovnováhy (nerovnováhy mezi agregátní nabídkou a agregátní poptávkou, jejím vnějším znakem je zvyšování cenové hladiny.
- Cenová hladina = má povahu ceny národního produktu, je to celková úroveň cen všech výrobků a služeb, které se na trhu momentálně nakupují a prodávají v daném okamžiku = „průměrná mzda“. Zvýšení ceny 1 výrobku neznamená inflaci.
- Deflace = pokles cenové hladiny, můžeme koupit více, ale jestli klesne cenová hladina, pak klesnou zisky, firmy málo investují, dojde k omezení výroby -) recese.
- Ideální je, když je cenová hladina stabilní.
- Inflace se měří pomocí cenových indexů -) index spotřebitelských cen = vážený poměr změn cen vybraných výrobků a služeb -) vybereme koš (soubor) výrobků, které mají největší podíl (váhu) ve spotřebě – to oceníme cenou zapal se to porovnává (za rok nebo půl roku) -) podělí se to a vynásobí 100 a máme úroveň inflace.
- Stagflace = období, kdy je vysoká jak inflace, tak nezaměstnanost.

1) ZJEVNÁ – je vidět -) projeví se zvýšením cenové hladiny
2) POTLAČENÁ -) vláda se snaží opatřeními regulovat cenovou hladinu. Nerovnováha se neprojeví zvýšením cen, ale nedostatkem zboží, černým trhem. Časem vláda stejně musí regulaci zrušit jinak by došlo ke zrušení trhu,
3) SKRYTÁ -. Dochází k ní, ale neprojevuje se přímo v makroekonomických ukazatelích. Lidé utrácejí více na černém trhu, stínová ekonomika, ale to se nerojení nebo se špatně vybere koš výrobků.

Formy zjevné inflace
a) mírná
- vzestup cenové hladiny do 10 %
- tempo růstu cenové hladiny odpovídá tempu růstu HDP
- roste jak nominální tak reálný produkt
- není to závažný problém, ekonomické subjekty s ní počítají a nezbavují se peněz, peníze plní všechny funkce

b) pádivá (cválající)
- vzestup cenové hladiny desítky až stovky % (dvojciferné číslo)
- tempo růstu HDP zaostává, cenová hladina roste rychleji
- peníze neplní funkce (př. ukazatel funkce hodnot -) smlouvy se pak domlouvají v cenových indexech nebo v zahraniční stabilní měně, ne v měně podléhající inflaci)
- lidé se snaží zbavovat peněz, bohatství si snaží udržet ve formě hmotného bohatství

c) hyperinflace
- krajní případ pádivé inflace, vzestup stovky až tisíce % v cenové hladině
- tempo růstu HDP nemá nic společného s růstem cenové hladiny
- peníze ztrácí hodnotu, peněžní směna je nahrazena směnou bartrovou
- př. Německo po 1. světové válce, kufr peněz na nákup

Příčiny inflace:
- Příčiny jsou buď na straně nabídky nebo poptávky
a) poptávková inflace
- inflace tažená poptávkou
- je způsobena růstem agregátní poptávky (agregátní poptávka = peněžní výdaje ekonomických subjektů), nabídka se nemění
-) roste cenová hladina
- spotřebitelé hřejí více, než je ekonomika schopna vyrobit
- je-li BMR vzdálen od potenciálního produktu -) nemusí se zvýšení poptávky projevit zvýšením cenové hladiny, protože zdroje nejsou úplně využity -) ekonomika může reagovat zvýšením výroby
- nastává, když se skutečný produkt blíží potenciálnímu
1) růst výdajů státního rozpočtu (války, revoluce)
2) rostou-li nominální mzdy a zároveň neroste produktivita práce -) lidé mají více peněz, více utrácejí, ale neroste produkt, nabídka je stejná, chtějí více než co ekonomika vyrobí
3) snížení daní -) lidé nemusí dávat tolik peněz státu a peníze začnou utrácet, zvýší se disponibilní důchod, agregátní nabídka ale neroste -) zvýší se cenová hladina -) recese
4) snížení úroku, levnější úvěr -) lidé si dovolí více půjčit -) více si koupí -) zvýšení cenové hladiny
5) investiční výdaje -) nadměrný růst investičních výdajů -) poptávková inflace

b) nabídková inflace
- nákladová inflace, inflace tlačená náklady
- je způsobená růstem nákladů -) vytlačují ceny výrobků vzhůru
- zvýši-li se náklady -) vyrobíme méně -) sníží se nabídka
- dochází k ní i když skutečný produkt je vzdálen od potenciálního, nezáleží na využití zdrojů
- zvýší-li se náklady -) stoupá cenová hladina
1) růst mezd -) jestliže odbory prosadí zvýšení mezd -) porostou výplaty v celé řadě podniků = náklady pro firmy
2) růst cen energií, pohonných hmot -) bez pohonných hmot a energie není možná výroba ani rozvoj -) stoupnou náklady -) růst cenové hladiny
3) politické události -) zhorší-li se vztahy mezi zeměmi může jedna země zdražit té druhé= suroviny př. ropa
4) nedostatečná konkurence -) zvýšení nákladů kvůli meziproduktům, které vyrábí monopolní podnik
5) méně kvalitní zdroje surovin -) z nich vyrobíme méně -) rostou náklady

Inflace očekávaná
- zvýšení ceny není úplně neočekávané
- lidé s ní počítají a kalkulují s ní
- do svých propočtů zahrnují míru inflace, aby to pro ně nemělo negativní dopady

Inflace setrvačná
- skoro to samé jako inflace očekávaná
- přestože jsou příčiny inflace odstraněny, chvíli trvá, než se ve ceny ustálí a nerostou dál

Důsledky inflace:
- Peněžní toky propojují celý trh, celé ekonomické sféry, proto se inflace dotýká celé ekonomiky.
1) inflace má přerozdělovací efekt
a) postihuje příjemce fixního důchodu (stálý, stejný, neměnné) = sociální dávky, podpory, přídavky, sociální dávky, stipendia, výnosy z obligací → nominální výše důchodů se nemění, ale klesá jejich reálná kupní síla (koupíme si za ně méně)
b) negativně postihuje platy a mzdy (v mírné mohou dokonce růst, ale cválající způsobuje pokles). Tendenci z poklesu reálných mezd je dána množstvím výrobků, které si můžeme koupit.
c) v inflaci získávají dlužníci a ztrácejí věřitelé. Je-li úroková míra menší než inflace klesá hodnota peněz. Dlužník vrací stejnou částku, věřitel si ale za částku pořídí méně než před inflací.
d) inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků, protože hodnota užitků s inflací roste (domy,…)
2) má sociální dopady: na inflaci doplácejí sociálně slabší vrstvy – nemají hmotné statky, a tak závisí na dávkách, se snížením dávek se jejich situace zhoršuje.
3) inflace působí na nerovnováhu ekonomiky
a) pádivá inflace nominálně zvyšuje agregátní poptávku, reálně ji však snižuje. Rostou-li ceny, výdaje se zvyšují, ale reálně kupují lidé stejně, za stejné zboží platí více. Reálné snížení může nastartovat recesi omezená výroba, možnost investicí. (podle keynesiánů)
b) způsobuje strukturální změny v ekonomice, a to ve struktuře spotřeby. Jestli je reálně méně peněz, tak většinu utratíme za nejdůležitější a nejzákladnější věci (jídlo, oblečení,…) a nezbývá nám na luxusní a dlouhotrvající věci, tato odvětví pak nemají odbyt a mohou zkrachovat.
c) je-li inflace větší než v cizině, postihuje to dovoz, nastává převaha zahraniční nabídky nad poptávkou a to ohrožuje domácí výrobce.

Shrnutí: pádivá inflace nestimuluje ekonomickou aktivitu. Porodné účinky má i kolísavá míra inflace. Mírná a očekávaní inflace působí na rovnováhu pozitivně i na růst ekonomiky. Problém je udržet stálou míru inflace a odhadnou vývoj ekonomiky. Ideální inflace je mírná, ale stabilní.
-Míra inflace v ČR: 2006: 2,5%, Apríl 2007: 2,5 % (Zdražování potravin a tabáku)