19.4 Může vláda přispět k hospodářské stabilitě?

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU = Soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality, života.
- Každý stát má své cíle a k tomu, aby je mohl splnit potřebuje několik nástrojů.
- Vláda vychází z ekonomické teorie, ale nemůže je uplatnit úplně, prakticky je hospodářská politika státu výsledkem kompromisu mezi vizí a politickými odpůrci a mezinárodní situací.
Nositelé hospodářské politiky:
1) STÁT = hlavní a klíčový nositel hospodářské politiky, patří zde:
→ parlament, vláda a ministerstva = vydávají zákony
→ loby = ovlivňují přijímání zákonů
→ vlivné skupiny
→ individuální zájmy jednotlivců
2) MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
→ nadnárodní seskupení a nadnárodní organizace
Cíle hospodářské politiky
→ aby stát správně fungoval, musí plnit všechny funkce v ekonomice, které jsou vzájemně propojeny
a) působí na efektivnost peněžního mechanismu → stát brání vzniku monopolu protimonopolními opatřeními. (protože jestli není konkurence, trh dobře nefunguje). Zasahuje v případě externalit
b) státní orgány mohou ovlivňovat rozdělení důchodů (přerozděluje důchody, mění toky peněz a ovlivňuje postavení subjektů na trhu.
c) stát podporuje stabilní rozvoj národních hospodářství
● Stát pomáhá překonávat poruchy tržního mechanismu a pomáhá mu vracet se do rovnovážného stavu → plní dva nejdůležitější úkoly:
1) zajištění cenové stability → chce stabilní cenovou hladinu, má zabraňovat inflaci
2) podpora zaměstnanosti

● Podmínky úspěšného plnění těchto cílů jsou opatření, která mají působit na růst reálného produktu (=HDP) a zajišťovat rovnováhu platební a obchodní bilance = zajištění stability měnových kurzů.
● Co je menší zlo – nedostatek trhu nebo chyby vlády? Na tuto otázku odpovídají různá učení takto:
a) liberálové →prosazují politiku laissez fairie, laissez passer – nechat plynout, činit, běžet, nezasahovat, vše nechat na neeviditelných rukou trhu. Free trade = ponechat na svobodě trhu, jednotlivce.
b) komunistické učení → zdůrazňují nedosttaky trhu. Nejlepší je trh odstranit a nahradit ho státní regulací. Tržní hospodářství nahradit centrálně plánovaným, přídělovým.
c) existují samozřejmě další teorie, které se snaží zkombinovat působení trhu a vlády

Nástroje hospodářské politiky:
1) monetární politika
- peněžní a úvěrová
- spočívá v regulaci nabídky peněz a úrokových sazeb, při regulaci nabídky peněz používá:
a) minimální rezervy
b) diskontní politiku
c) operace na otevřeném trhu
- tuto politiku má v rukou centrální banka

2) fiskální (rozpočtová) politika
- souvisí s využíváním státního rozpočtu s místními rozpočty
- stát odčerpává peníze od subjektů a vydává je jiným subjektům
tato politika má 2 strany:
a) příjmová = výběr daní -) tím se dá ovlivnit rozvoj odvětví
b) výdajová = tím se dá ovlivnit úroveň agregátní poptávky. Může se projevit v růstu cen, rapem růstu produktu, úrovní zaměstnanosti a ovlivní i rovnovážnost vztahu se zahraničím.
3) důchodová politika
4) vnější měnová a obchodní politika

STÁTNÍ ROZPOČET
- Finanční plán státu, centralizovaný peněžní fond, který vytváří a se kterým disponují (zacházejí) státní orgány, sestavuje ho vláda, schvaluje parlament.
A: Příjmy = DANĚ:
- Povinná a nenávratná platba, kterou platí domácnosti nebo podniky státu ve stanovené výši a lhůtě (dle zákona).
- plátce – ten, který daně do rozpočtu odvádí
- poplatník – ten, kdo je daní zatížen, někdy může být zároveň plátce, někdy je plátce výrobce.

Rozlišujeme daně:
a) přímé = odčerpávají část důchodu poplatníka – daně z příjmu fyzických a právnických osob – podle výše příjmu a majetku
b) nepřímé – zahrnuty v ceně statku nebo služby, poplatník je spotřebitel, plátce výrobce, prodejce DPH, spotřební daň.

Daňová soustava:
1) DPH – dáno zákonem – daň z přidané hodnoty – vztahuje se na podnikatelské činnosti, zdaňuje tu část hodnoty statku nebo služby, kterou výrobku nebo službě podnikatelský subjekt přidá, nejdůležitější nepřímá daň, nyní má 2 hodnoty: 19 % a 5 %
2) spotřební daň – vztahuje se na výrobky, jejichž spotřebu chce stát omezit (cigarety, alkohol, pohonné hmoty).
3) daně z příjmů fyzických a právnických osob: důležitá část státního rozpočtu. Je to univerzální daň z: mzdy, z funkčních požitků (př. poslanci), z podnikání, samostatně výdělečné činnosti, kapitálového majetku, z pronájmu., z kapitálového majetku. Je stanovena progresivně – vyšší příjem, vyšší daně. (pozn. proporcionálně: všichni stejně, regresivně: vyšší příjem, nižší daně). Př. do 102 000 – 15 % daň, do 204 000 15% daň ze 102 000 + 20 % z částky přesahující 102 000, do 312 000 15 % daň ze 102 000 +20 % ze 102 000 + 25 % z částky co to přesahuje.
4) daň z nemovitostí, závisí na hodnotě nemovitosti (pozemek, stavba)
5) daň silniční – pro ty, kteří používají automobil k zisku (autodopravci, taxikáři,…)
6) dědická a darovací a z převodu nemovitostí – podle hodnoty majetku a od příbuzenské vzdálenosti. Čím vyšší stupeň, tím menší daň. Potomci platí nejméně – 1 %.
7) k ochraně životního prostředí – ale není uzákoněna. Míra zdanění má vliv na motivaci k práci, spoření, podnikání, spotřebu. Dodnes nebyly přijaty zákony, zatím se o ní jen mluví. Větší daně mají produkty znečišťující životní prostředí.

Daň může být stanovena:
a) progresivně – čím víc, tím větší %, zatím v ČR
b) proporciálně – pro všechny stejné daně, rovná daň
c) regresivně – čím víc, tím menší %, nevyužívá se
● Míra zdanění má vliv na motivaci k práci, spoření a podnikání. Při vyšší dani roste „šedá ekonomika“, daňové úniky. Jestli budou velké daně, neoplatí se šetřit, peníze radši utratíme než je mít v bance.
● Míra zdanění v ČR je vysoká. Půl roku pracujeme na stát, půl roku na sebe. Při vysokých daní, se lidé snaží stát všelijak obcházet, proto není pravda, že vysoké daně znamenají více peněz ve státním rozpočtu.

B: Výdajová stránka státu:
a) poplatky za statky a služby – platby státních úředníků, důstojníků armády, vybavení státních institucí
b) transfery – sociální dávky, důchody – stát za ně nezíská statek ani službu.

Největší položky:
1) sociální dávky, školství, zdravotnictví
2) obrana – platy vojáků, výzbroj armády
3) výdaje no národního hospodářství
4) výdaje na státní správu.

Některé položky konstruovány jako tzv. vestavěné stabilizátory – působí proti směru vývoje agregátní poptávky – pojištění v nezaměstnanosti, progresivní daň... Jestli agregátní poptávka (AG) roste, vestavěné stabilizátory (VS) brzdí růst. Jestli AG klesá VS brzdí pokles. V expanzi AP hodně stoupá, roste HDP, roste zaměstnanost, lidé chtějí utrácet -) AP by rostla dále a hrozila by inflace, proto je zde pojištění v nezaměstnanosti, o tu daň je příjem lidí menší. Naopak v recesi stoupá nezaměstnanost, proto jsou lidem vypláceny dávky v nezaměstnanosti, aby AP neklesala.