2.1 Problematika vnímání. Srovnej počitek a vjem, charakterizuj jednotlivé druhy počitků a vnímání

Problematika vnímání, je vnímání jen kopírováním?
Kvalita poznávacích (kognitivních) procesů závisí především na stavbě a funkci nervové soustavy. Přiměřenost a efektivnost poznávání závisí na mnoha činitelích : např. věku, stavu organismu, stavu CNS a smyslových orgánů

Poznávání
- má význam existenční (orientace ve světě, v životě, účelná adaptace)
- přispívá k efektivitě a adekvátnosti jednání a chování
- v průběhu života se vyvíjí

- začíná názorným smyslovým poznáváním = čitím a vnímáním jejíchž výsledkem jsou počitky a vjemy (jde o bezprostřední působením podnětů na smyslové orgány, pomocí níž si utváříme obraz o vnějším i vnitřním prostředí)

Vnímání
- základní psychický poznávací proces, pomocí kterého odrážíme předměty a jevy jako celek ( se všemi jejich vlastnostmi)
- vzniká bezprostředním působením vnějších nebo vnitřních podnětů na smyslové orgány
(ve spolupráci s částí mozku a nervových drah)
- informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání) = subjektivní odrážení objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů

Základem procesu vnímání je analyticky-syntetická činnost mozkové kůry
- nejprve dochází k analýze vnímaného předmětu na jednotlivé složky (vlastnosti) – výsledkem jsou počitky, ty se pak spojují v celek, ve vjem – korovou syntézou. Bez korové syntézy by vznikly jen počitky

Vnímání člověka není možné pojímat jako prosté kopírování zevního podnětu
- závisí na tom, co mozek s příslušným podnětem udělá. Produkty mozku jsou často značně subjektivní a může docházet k tzv. falešným alarmům, kdy člověk přijal určitý signál, který nebyl vyslán.
- naše vjemy nejsou naprostou kopií skutečnosti - při vnímání působí naše předchozí skutečnost, myšlení, city a zájmy
- srovnáváme vnímané s předchozí zkušeností, vybíráme z mnoha podrobností a řídíme se přitom svým myšlením, zájmem, očekáváním, nebo obavami

Čití
- nejzákladnější poznávací proces, který nám předává informace o okolním světě
- na základě – zapojení analyzátoru
- výsledkem je počitek = odraz jedné dané vlastnosti daného předmětu, je funkcí jednoho analyzátoru

Čivost
- schopnost člověka mít počitky
- dá se měnit: - stálým působením podnětů se čivost zmenšuje (př. prstýnek na ruce)
- stálým cvičením (př. hudební sluch, degustátoři)

Objasni a srovnej počitek a vjem, charakterizuj jednotlivé druhy počitků a vnímání
- výsledky vnímání a čití jsou počitky a vjemy:
Počitek
- jednotlivý znak předmětu nebo děje, který na mne právě působí
- počitek obsahuje pouze jednu vlastnost působícího předmětu – obsahuje-li jich více, jedná se již o vjem
- existuje 16 základních druhů počitků

Vjem
- zahrnuje celý předmět nebo složitý děj působící na naše smyslové orgány (př.: jablko - barva, tvar, chuť, vůně, teplota, povrch, tuhost)
- výsledek psychického procesu vnímání spojený s prožitkem a uchovaný v paměti a zkušenostech člověka
- zkušenost přispívá k přiměřenému a přesnému vnímání. U vjemu nejde jen o obraz určitého předmětu, ale také o jeho poznání
- vjemy zanechávají v naší psychice stopy, jejichž obsah si můžeme vybavit po určité době bez přítomnosti původních působících podnětů, vjemy mají periferní vznik, zprostředkovaný receptory

Rozdíl mezi počitkem a vjemem
- vjem neobsahuje jen jednotlivé vlastnosti předmětů a jevů, ale postihuje jejich celistvost. Zpravidla je výsledkem činnosti více analyzátorů

Druhy Počitků
- dělí se podle toho, kde jsou receptory umístěné

A) Vnější (exteroreceptory) - přinášejí informace z okolního světa
dělíme na dálkové (zrakové, sluchové,..) a dotykové (chuťové, tlakové,..)

1. Dálkové:
a. Zrakové - vznikají působením elektromag. sil na receptory na sítnici oka, poruchy
I. Šeroslepost (vlčí mlha)
II. Monochromatismus – nerozlišuje odstíny barev
III. Barvoslepost – nevnímá rozdíly mezi červenou a zelenou
b. Sluchové - počitky vznikají působením sluch. vln na receptory ve vnitřním uchu
c. Čichové - receptory na sliznici v nose, podněty – částečky, které vydávají aroma

2. Dotykové:
a. Chuťové - vznik – působením látek na chuťové pohárky
b. Tlakové - receptory na kůži, odráží jakoukoliv změnu tlaku
c. Tepelné- receptory na kůži, reagují na změnu teploty
d. Bolesti - receptory na kůži - reagují na vyvíjený tlak

B) Vnitřní (interoreceptory) - podávají zprávu o vnitřním stavu organismu
1. Pohybu - receptory na kloubech, šlachách, svalech zaznamenávají změny polohy těla
2. Rovnováhy - receptory ve vnitřním uchu - poloha těla v prostoru
3. Orgánové (útrobní) - receptory na povrchu orgánů, informují o vnitřním stavu (počitky hladu, žízně, nevolnosti)

Druhy Vnímání:
1. Vnímání tvaru a velikosti
- odráží vlastnost jako je výška, tvar a šířka
- analyzátorem jsou oči, ruce, ústa (malé děti)
- záleží na dosavadní zkušenosti ( dítě vnímá pokoj jako obrovskou místnost, protože ve větší nebylo)
2. Vnímání prostoru
- vpravo, vlevo, nahoře, uprostřed, ...
- zrak, sluch, ale člověk ho vnímá i pohybem
- malé děti nevnímají prostor
3. Vnímání pohybu
- registrujeme změnu polohy předmětu
- zrak, sluch, hmat
- záleží na tom, jestli pozorovatel se sám pohybuje, pak se mu daleko hůře vnímá pohyb v okolí
4. Vnímání času
- nemáme na něj žádný analyzátor
- je založeno na vlastní zkušenosti, u dětí až od vstupu do školy
- děti zaměňují minulost s budoucností

Vlastnosti vnímání:
1. Zaměřenost - objekt se zaměřuje na figuru
2. Výběrovost - vybírám si to, co na sebe nechám působit (prevence přetížení)
3. Strukturovanost - každý podnět vnímáme jako strukturu (př. židle = nohy+ sedátko + opěrátko)
4. Pregnantnost - tendence zdokonalovat tvary a vnímat neúplné celky jako úplné (dotváření vjemu, doplňování nezřetelných nebo chybějících částí celku)
5. Konstantnost - podnět vnímáme stejně i v jiné poloze

Zákonitosti vnímání:
1. stav analyzátorů (receptorů)
2. stav CNS - ovlivněn únavou, málo odpočinku, spánku, onemocnění mozku, zánět mozku
3. výběrovost a zaměřenost vnímání - nevnímáme všichni stejné věci
4. všímavost a pozorovací schopnosti
5. minulá zkušenost

Poruchy vnímání:
- případné poruchy vnímání mohou být zapříčiněny postižením neurologických funkcí, nebo emocionálním stavem - aktuální citový vztah může být příčinou jeho zkreslení

a) kvantitativní: - Snížená vnímavost - únava, vyčerpání, okolní ruch, problémy, nemoc, nálada, stres
- Zvýšená vnímavost - kofein, čerstvý vzduch

b) kvalitativní:
Smyslová klamy
- založeny na vzniku nedokonalého obrazu předmětu vlivem nedokonalosti analyzátorů
jsou běžnou součástí života (kouzelníci, móda-černá zužuje)
Druhy: pohybu, času, zrakové, sluchové, chuťové

Iluze
- zkreslené vjemy skutečných podnětů
- nepřesný obraz předmětu je ovlivněn subjektivním činitelem

Halucinace
- klamné vjemy vznikají nezávisle na vnějším podnětu
- o jejich reálnosti je subjekt přesvědčen
- typické pro určitá psychická onemocnění např. schizofrenii
- sluchové, zrakové, hmatové