21.1 Jak Řekové vnímali a pozorovali svět. V čem se liší jejich pohled

-počátky západní filosofie jsou ve starém Řecku asi v 6. st.př.Kr. , rozdíl mezi Řeckem a orientálním světem:
a) ORIENT
-v orientálních despociích neměli lidé prostor pro svobodné uvažování, názory či myšlenky byly potlačeny vrstvou kněží, kteří ovládali myšlení lidí
-v despociích si kladli otázky konkrétní pro praktický život (změřit daně, navrhnout velikost pole, určit kdy přijdou záplavy)
b) ŘECKO
-naopak řecké polis dopřály svobodu a prostor pro intelektuální činnost, uvažování
-Řekové všechny poznatky (babylónské, egyptské,…) přebírali, rozvíjeli a promýšleli, šli do hloubky, ne všechno vymysleli, ale hluboce zdokonalili
-přeházeli od konkrétních otázek k abstraktním
-Řekové položili základy všem evropským vědám – matematika, fyzika, přírodopis, filosofie,… určili evropský styl života, dali nádhernou architekturu, výtvarné umění, literaturu, umělecké ideály, olympiádu, demokracii, kalokagáthia → právem mluvíme o „řeckém zázraku“ = byli to nadaní a talentovaní lidé
-způsob kladní otázek přebrali ostatní národy, otázky: „Odkud vše vzniklo?“
-kdysi lidem odpovídaly na nejrůznější otázky náboženství a mýty (mýtus = obrazné pojednání o světě), filosofové viděli, že jsou to pohádky → a proto hledali rozumové vysvětlení → od mýtu k filosofii se přecházelo zvolna, filosofové se někdy mýty inspirovali, ale vysvětlovali to už jinak
-z děl prvních filosofů se dochovaly en zlomky, úryvky názorů,…

NA POČÁTKU FILOSOFIE
-nejstarší řečtí filosofové se zabývali otázkami „jednoho a mnohého“ a otázkami „trvání a změny“ → chtěli odhalit, co je za stále měnícími se jevy přírodního světa, chtěli odhalit neměnnou skutečnost a podstatu
-jednoho = věčné, neměnné a co z něho vzniká = mnohost (hory, moře,…) – to co je proměnlivé, vzniká a zaniká
-ptali se po arché (podstata, princip a způsob všeho) = pralátka, ze které vše vzniklo; jak je o možné?, odkud se vše bere?
-byli nazývání přídními filosofy (strom, hory,…) = hledali co je proměnlivou přírodou
-není pravda, že byli materialisté, látku arché chápali jakou živou → pralátka obsahuje princip života, pohybu, není to pasivní hmota (hýlé = látka, zoe = život) – proto je označujeme jako HYLOZOISTY