6.3 Sociologie 19. a 20 . století, česká sociologie v minulosti a současnosti

AUGUST COMTE (1837/38)
-zakladatel sociologie: do té doby nazýval sociologii jako sociální fyziku, poprvé použil slovo sociologie v knize: „Kurz pozitivní filozofie“
-ve společnost rozlišoval sociální statiku (řád, to co je stálé) a sociální dynamiku (jak se mění, vývoj sociologie a příčiny vývoje)
-má interdisciplinární charakter = je spojena s ostatními vědami (filozofie, historie, psychologie, ekonomie, politologie, etikas,…)

40. léta 19. st. – 20. léta 20. st.
- tzv. Klasické období, období velkých osobností
- sociologie se vyvíjela v podobě velkých teoretických systémů, tyto teorie chtěly vysvětlit společenský život
a) snažila se vysvětlit společenský život z přírodních podmínek, ovlivňují to, kde bydlíme (hory, moře, nížina, …)
b) snažila se ho vysvětlit z rasové předurčenosti jednotlivých lidských společností (která rasa převládá)
c) psychické podmínky nebo dispozice individuí nebo národních celků
-tyto teorie byly inspirovány darwinismem, rozvojem fyziky, chemie, závislost mezi jevy, rozvoj psychologie (vznikla v této době)

HERBERT SPENCER
-byl představitelem evoluční teorie, vycházela z předpokladu, že společnost je obdobou biologického organismu = stejné zákony, které platí v přírodě, platí i ve společnosti

EMILE DURKHAIM
-pokusil se vysvětlit sociální jevy z nich samotné (bez psychologických činitelů)
-proslavil se teorií a knihou: „Sebevražda“, kde podle jednání lidí rozlišil 3 typy sebevražd:
a) egoistické – jedinec uniká před odpovědností
b) altruistické – sebevraždy starých a nemocných lidí, protože si myslí, že obtěžují okolí tím, že se o ně musejí starat
c) anomické – (anomie = stav společnosti, kdy přestávají platit jasně formulované normy a hodnoty) zapříčiněné chaosem, nejistotou, změna sociálního stavu společnosti
-kdo páchá častěji sebevraždy: muži než ženy, svobodní než ženatí, obyvatelé města než venkovy, častěji v létě než v zimě (výjimka Vánoce), staří než mladí, vojáci než civilisté, katolíci než protestanti
-sebevraždami se zabýval také T. G. Masaryk

GEORG SIMMEL
-podal rozbor několika dílčích problémů, př. role peněz ve společnosti, teorie konfliktů, analýza móda (ukazatel tradiční a moderní společnosti), na své přednášky jako první pouštěl i ženy

VILFREDO PARETO
-proslul teorií koloběhu a vzniku elit
-elita = lidé, kteří v něčem vynikají, umí něco jiného než ostatní a umí to dokázat, mají k tomu prostředky
-jsou v jakémkoliv povolání (lékaři, zloději, politici, vědci, programátoři,…)
-elity nejsou stabilní, jsou neustále v ohrožení těmi, kteří se na jejich místo chtějí dostat, ty svržené se chtějí dostat zpět

GUETANO MOSCA
- elity se dědí u králů, v moderní společnosti ne

KAREL MARX
-proslul analýzou raného kapitalismu → o soukromém vlastnictví, maximální využité zdrojů, volný trh
-v soukromém vlastnictví spatřoval příčinu problémů moderního světa a upozorňoval na rozpory a boje mezi různými sociálními skupinami, čerpají z něj komunisti

FERDINAND TONNIES
- klasifikace společnosti
a) pospolitosti
- tradiční, zemědělská, venkovská společnost
- lidé mají podobné životní osudy a zkušenosti
- vztahy mezi lidmi jsou osobní, těsné a jejími členy oceňované
- institut soukromí jednotlivce je upozaděn
- vztah k sociálním deviacím je méně tolerantní
- sociální struktura je postavena na připsaných sociálních statutech
- sociální změna je omezená a pozvolná
- př. př. kmeny, sekty
b) společnosti
- moderní, průmyslová, městská společnost
- lidé nesdílí pocity soudržnosti a vzájemné blízkosti
- sociální vztahy mají zejména formální povahu a jsou účelové
- klíčovou potřebou a hodnotou je seberealizace
- prvořadé jsou pracovní vztahy, osobní vztahy jsou jim podřízeny
- sociální deviace jsou považovány za přirozenou součást života
- sociální změna je zřejmá a rychlá, svět se člověku změní i několikrát za život

20. léta 20. st.
- sociologie se v tomto období vyvíjí také v USA (nejen Evropa), jsou realizovány první velké empirické výzkumy (= zkušenost)
- uvažování o obecných společenských problémech je doplněno výzkumem konkrétních problémů, př. trestná činnost, alkoholismus, prostituce, nezaměstnanost, socializační proces (jak se člověk utváří, začleňuje do společnosti, co na něj působí)
- přechází se od makrosociálních problémů (velké skupiny) k problémům společenských institucí (rodina) a sociálním organizací (podnik) k mikrosociálním problémům (malé skupiny)
- mění se výzkumné metody (od teoretického uvažování k systematickému pozorování)

50.-60. léta 20.st.
-vznikají koncepce:
a) funkcionalistický
-klade si otázku, jak se ve skutečnosti udržuje řád, snaží se o obecný výklad společnosti
-v základu soc.řádu stojí nepsaná úmluva, v níž se lidé vědomě zavazují (méně či více) k dodržování vzájemného soužití. Lidé se sdružují, mají z toho výhody. Problém sociální změny vykládají jako výsledek postupného přizpůsobování na nové potřeby. Sociolog hledá předpoklady této shody.
a) strukturní funkcionalismus – soc.řád je založena na určitém minimálním konsensu (shodě) ohledně základních hodnot
b) teorie sociální směny = lidé ve vzájemných kontaktech respektují pravidla, aby kontaktem s druhými získali zisk a k tomu je nemusí nikdo nutit

b) konfliktuální
-klade si otázku po příčinách a směru vývoje, zdůrazňuje změny a rozpory ve společnosti
-snaží se o obecný výklad společnosti
-jakákoliv forma lidského soužití vyhovuje jen části (menšině), ostatní (většina jsou k ní donuceni. Ke změně dochází v důsledku střetávání odlišných zájmů různých skupin. Sociolog se snaží vytvořit podmínky k řešení konfliktů.

c) interpretativní
-je jiný než předchozí
-předpokládá, že každá společnost je specifická a nelze hovořit o společnosti obecně
- zabývá se každodenním jednáním lidí v určitých společnostech, kteří den po dni svým jednáním tuto společnost vytváří
-společnost existuje díky tomu, že řadoví členové svým jednáním stále znovu, minutu po minutě, společnost vytvářejí, Převládající způsob jejich interpretace (výkladu) světa se může změnit a tím se změní celý typ společnosti.
a) symbolický interakcionismus-svět je závislá na našem přístupu k němu. Lidský svět je v tomto smyslu výtvorem těch, kdo v něm žijí. (Cooley)
b) fenomenologická sociologie -. Zkoumá svět každodennosti, svět běžných lidí, kteří se neptají na to, jestli je jejich svět takový, za jaký ho považují.

-Prozíravější sociologové tyto 3 přístup kombinují, a tento přístup v současné době převažuje.

60.-70. léta 20. st.
-vzniká interpretativní sociologie

současná sociologie
-je velmi diferencovaná, odlišné pohledy na soc.svět = komplementární přístup -má teoretický pluralismus = uznávání mnohosti
- existuje vedle sebe více konkurujících si teorií
v průběhu dějin docházelo k střídání tzv. paradigmat: určitý způsob pěstování vědy - volba
hlavního tématu, užití určitých metod (změna metod v rámci vědy)
Současná sociologie má dvě paradigmata:
a) Interpretativní: člověk je aktivní, struktury společnosti (normy, hodnoty, vztahy..)
uvádí v platnost svou interpretací (nic není dané, je to tím, za co to
daný člověk pokládá)
b) Objektivistické: člověk je pasivní, společnost je souborem stabilních struktur (norem,
hodnot, vztahů), jimž se člověk přizpůsobuje

VÝVOJ ČESKÉ SOCIOLOGIE
-čeští sociologové do vývoje světové sociologie moc nezasáhli

TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK
-zakladatel české sociologie → v českých zemích se ustanovila v 80. letech 19. století
-napsal několik sociologických prací: Sebevraždy, Sociální otázka, Podstata a metody sociologie
-zabýval se problematikou náboženství v moderním světě
- Příčinu viděl v nefunkčnosti a nenáboženskosti rodiny.Rozlišuje sebevraždu a sebeobětování,to je jako kladná hodnota. Zjistil, že je páchají 3x více muži než ženy. Důvodem podle něj je, že jsou méně pobožní a mravní než ženy.

EDVARD BENEŠ
-zabýval se sociologií politiky, problematikou politických stran, dějinami sociologických idejí, alkoholismem, roli násilí v dějinách, studoval u Durkheima
-dílo: Stranictví, Demokracie dnes a zítra

BŘETISLAV FOUSTKA
-autor české sociologické terminologie
-přednášel na Karlově univerzitě (po T:G:M:)
-zabýval se analýzou nezaměstnaností, prostitucí, bezdomovstvím

ARNOŠT INOCENC BLÁHA
-studoval u Durkheima
-založil časopis Sociologické revue
-zabýval se chudobou, alkoholismem

-v 50. letech byla sociologie 2x zrušena (1844, 1949): v období války a změnou politického systému
-v polovině 60. let byla obnovena, nový vznik → kdy vznikla sociologická společnost, sociologický ústav, katedry sociologie na vysokých školách., výzkumné ústavy
-po roce 1969 ideologicky omezována, nemohla se vyvíjet svobodně, oficiálně zrušena nebyla

Současná česká sociologie po roce 1989
-v této době se sociologie otevřela všem směrům a myšlenkovým proudům

IVO MOŽNÝ
-věnuje se sociologií rodiny: Moderní rodina, Sociologie rodiny

P. MAREŠ
-zabývá se nezaměstnaností, chudobou → Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologie nerovnosti a chudoby

LADISLAV RABUŠIC
-zabývá se stárnutím populace → Česká společnost stárne