9.2 Sociální skupiny

SOCIÁLNÍ SKUPINA
- seskupení 2 a více lidí spojených cílem, činností, zájmem
- jsou součástí sociální struktury, jsou to stabilní sociální útvary
- navenek vystupují jednotně, vznikají tam pevné vztahy, mají vlastní identitu, kulturu, normy

- diferenciace rolí a pozic:
a) vertikální – nadřízenost a podřízenost (ředitel-učitel-žáci)
b) horizontální – dělba práce v rámci skupiny, všichni jsou si rovni, ale každý dělá něco jiného
- systém hodnot a norem si skupina tvoří sama nebo jsou dány zvnějšku
- systém sankcí = soustava prostředků, kterými skupina posiluje dodržování skupinových norem
a) pozitivní – odměna, vyznamenání, ocenění
b) negativní – trest za porušení norem či hodnot

- Dělení skupin:
1. podle způsobu vzniku
a) formální
- jsou zde předem daná pravidla (zvenčí), předpisy a řády, rozdělení pravomocí a pozic, vztah podřízenosti a nadřízenosti, členové se znají, mají stejné zájmy, potřeby př. armáda, škola

b) neformální
- často vznikají spontánně, pravidla si určují jednotlivci, neformální až emocionální vztahy, velmi osobní, př. rodina, kroužky

2. Podle vnitřních znaků skupin:
a) primární
- malé skupiny s intimními vztahy a osobním kontaktem, mezi členy jsou důvěrné vztahy
- základním motivem je uspokojení vztahů a činnosti
- prvotní místo setkání s kulturou
- jsou relativně dlouhodobé, jedinec se angažuje svou osobností
- tento pojem zavedl americký sociolog C. H. Cooley roku 1902
- patří zde: rodina = základní typ, sousedství, parta

b) sekundární
- pojem zavedl ve 20- letech 20. století E.W. Burgess
- větší skupina (nad 30 lidí), méně osobní vztahy
- krátkodobé trvání , vytváří se za určitým cílem, pak zaniká
- vykonává pouze dané role a pozice, nejsou zde intimní vztahy
- formálně strukturována, jsou zde pravidla formálního styku, komunikace (ví, jak se má chovat a co dělat)

- dělení:
1) ASOCIACE
-formální skupina, relativně dlouhodobého trvání, členství je:
a) dobrovolné (pracovní skupina, kluby, organizace, politické strany,…)
b) nedobrovolné (věznice z pohledy vězně, armáda z pohledu vojáka neprofesionála,…)
c) faktické- člověk se stává členem, aniž by o to usiloval (křest v dětství)

2) ETNICKÉ SKUPINY
-faktické členství, nelze ovlivnit, kde se např. narodí, specifický typ

3) SPOLEČENSKÉ TŘÍDY A VRSTVY
-v pozitivním smyslu jde o základní členění společnosti na třídy a vrstvy, v negativním smyslu z hlediska nerovnosti

Dle velikosti:
a) malá skupina – 2-30, 2 členové = dyáda
b) velká skupina – nad 50 členů

4. Ostatní:
a) vlastní – skupina, do níž patříme
b) referenční - skupina, do které chceme patřit
c) In-Group - skupina vymezena slovem MY, jedinec se s ní ztotožňuje.
d) Out-Group - slovo ONI, jedinec se z ní vyčleňuje , v protikladech in-group

SOCIÁLNI KATEGORIE
- Jedinci, kteří mají alespoň jeden společný znak, vůbec se nemusí znát, ale očekává se od nich, že na určité podměty budou reagovat stejně
- Př. studenti, zaměstnanci (studenti budou protestovat proti školnému, zaměstnanci budou protestovat proti snížení platů,…)
je

SPOLEČENSKÁ SKUPINA
1) v nejširším smyslu jde o jakékoliv seskupení lidí (mládež, národ, třída,…)
2) ve významu sociální kategorie je to seskupení lidí, kteří mají aspoň jeden společný znak (zaměstnanci,…)
3) sociální agregát = seskupení lidí spojených pouze fyzickou blízkosti, prostorově (lidi co bydlí v jednom paneláku a neznají se jménem, první den na VŠ se setkáme s nějakými dalšími studenty na 1. přednášce,…
4) skupiny ve vlastním slova smyslu
-interakce mezi členy skupiny (komunikují, vzájemně na sebe působí,…)
-existuje zde komunikační síť, přenos informací
-společný cíl, společná činnost
-existence sociálních společenských vztahů

VYMEZENÍ A KLASIFIKACE SKUPIN PODLE RŮZNÝCH KRITERIÍ
1) podle velikostí:
a) velké = národ, politická strana
b) malé = rodina, třída

2) podle stability
a) přechodné = návštěvníci kina, cestující ve vlaku
b) stálé = rodina, třída

3) podle stejnorodosti
a) fotbalový tým = převážně muži
b) numizmatici, filatelisté = podle zájmu

4) podle soudržnosti
a) soudržné - projevují se solidaritou, silným citem sounáležitosti
b) nesoudružné skupiny se vyznačují vnitřními konflikty, nedostatkem solidarity, převahou soukromých zájmů celkem

5) podle cíle zaměřenosti
- jaké potřeby skupina uspokojuje, např.: rodina uspokojuje malý počet potřeb člověka, ale velmi závažných

SOCIÁLNÍ AGREGÁT
- náhodné seskupení osob, narozdíl od skupiny nemá pevnou strukturu, konkrétním případem je dav