SOCIÁLNÍ MOBILITA
- Pohyb mezi pozicemi a třídami, status se může během života změnit
I. a) horizontální- územní přemisťování, přestěhování, změna práce, stejné postavení
b) vertikální:
1) vzestupně-přesun do vyšších společenských vrstev, lepší práce
2) sestupně- ztráta práce, nižší vrstvy
II. a) integrační- přesun mezi generacemi, děti lepší/ horší postavení než jejich rodiče
b) intragenerační- lidé mají na konci života lepší/ horší postavení než na počátku
III. a) individuální
b) skupinová
IV. a) potenciální – šance
b) vyžadovaná – zrušení apartheidů v JAR
V. a) objektivní – prokazatalená
b) subjektivní – vlastní názor
- Rozsah mobilních pohybů:
1) uzavřená společenská skupina:
-malá nebo žádná možnost mobility
-většinou vrozené nebo připsané
a) kasty- indická společnost, neexistuje sociální mobilita
b) stavy- střední společnost, povýšit si na lepší pozici
2) otevřená společenská skupina
a) třídy -pojem moderní společnosti, objevují se s nástupem kapitalismu, velká sociální mobilita, status založen na vlastní aktivitě a výkonnosti
b) vrstvy – společnost dělíme do 5 – podle ekonomických kritérií, každý se může stát milionářem
ROVNOST
- Nosná hodnota demokracie, lidé se od sebe navzájem liší (biologicky- barva pleti, pohlaví, věk...) a nejsou si rovni
a) rovnost výsledků – požadavek adresován vládě o nastolení sociální a ekonomické rovnosti. Pokud s týká jen některých sociálních skupin (žen, mladých lidí, národnostních menšin) je uskutečnitelná v rámci demokracie, pokud se však jedná o všeobecnou rovnost pak není slučitelná s demokracií – nevyhnutelným důsledkem by byl vznik totalitní společnosti
b) rovnost před zákonem - všichni bez rozdílů by měli mát stejná práva a povinnosti; tato rovnost je především ideálem, v každé společnosti existují zákony, které diskriminují některou sociální skupinu nebo jí zvýhodňují na úkor jiné (pozitivní diskriminace) – národ.menšiny, ženy..., při narůstání nerovnosti vznikají konflikty – boj proti rasismu, hnutí žen...
c) politická rovnost- právo volit a být volen, je garantována všeobecným hlasovacím právem (každý má jeden hlas, všechny mají stejnou hodnotu),diskriminace nezávislých kandidátů volebním zákonem
d) rovnost příležitostí- lidé by měli mít stejné výchozí podmínky pro získání postavení ve společnosti a uplatnění v tržní soutěži – kritika výhody dětí majetných, ale na získání vzdělání se nejvíce podílí vlastní schopnosti
- Jean Jacques Rousseau napsal knihu: Rozprava o příčinách a původů nerovnosti mezi lidmi
DISKRIMINACE
- Rozlišování, omezení nebo odnětí práv určité kategorii obyvatel pro její pohlaví, rasu, národnost, náboženství, třídní nebo politickou příslušnost
- nejčastější způsob diskriminace je v oblasti rovných příležitostí
- rovnost všech občanů ČR je deklarována v Listině základních práv a svobod
- s diskriminací na základě pohlaví se setkáváme často, především se jedná o zvýhodňování mužů před ženami:
• nerovný přístup ke vzdělání
• nerovná rozdělení práva povinností v rodině
• nerovný podíl účasti v politice
• diskriminace před vstupem do zaměstnání(inzeráty, pohovory)
• diskriminace v zaměstnání (platy, pracovní podmínky, sexuální obtěžování)
a) diskriminace přímá
-„Hledáme muže na post ředitele.“
- u pohovoru: „Kolik máte dětí? Kdy je plánujte?“
- přímé zvýhodňování (nebo znevýhodňování) určité skupiny před jinou
b) diskriminace nepřímá
-„Kolik máte publikovaných knih?“ (post VŠ učitelky)
-muž má knih více, protože ženy jdou na mateřskou dovolenou a mají knih méně, jelikož se starají o děti
-tato diskriminace není zřejmá na první pohled
FEMINISMUS
-vznik v 19. století → v USA , zakladatelka E. Parklurstová, sufražetky(suffrage = volební právo)
-boj za získání rovného volebního práva, volební právo získaly ženy různě
-př. severské země 1906-1916, česko 1920, Portugalsko 1976, Švýcarsko 1971, JAR 1996
-země bez všeobecného hlasovacího práva: př. Bhútán → 1 hlas na rodinu, Kuvajt → ženy nic, Libanon → u žen doklad o vzdělání, nepovinné, Omán → volí 175 000 lidí vybraných vládou (muži i ženy)
-základní rozdíly mezi mužem a ženou v ČR:
1) rozdíly v platech (v roce 2002 tvořila mzda českých žen 74% mzdy mužů, v EU mají ženy o 16% menší plat než muži, v Portugalsku o 5% méně, v Itálii o 9% a ve VB a Irsku až 22%)
2) diskriminace žen na trhu práce
3) domácí násilí mezi partnery (98% jsou ženy)
4) malé zastoupení žen v mocenských a rozhodovacích procesech (v parlamentu 17%, v senátu 12%, Švédsko - 50 na 50)
POHLAVÍ, GENDER
POHLAVÍ
- udává biologické rozdíly dané ženám a mužům již od narození
GENDER
- rozdíly, které nejsou dány biologicky, ale výchovou v rámci určité společnosti a kultury, soubor sociálních a kulturních rozdílů mezi osobami, jsou naučené, mezi kulturami odlišné, mohou se měnit
- např. role v rodině, představy o kráse, vlastnosti, profese
- touto problematikou se zabývají Gender studia
- existují 2 základní teorie o tom, zda jsou gendrové rozdíly způsobeny biologicky:
a) esencialistické teorie – rozdíly mezi ženami a muži jsou především vrozené
b) teorie sociální konstrukce – rozdíly plynou ze socializace a výchovy
- Na gender mají vliv také hračky: holčičkám kupujeme panenky, chlapcům autíčka,…
- V pohádkách vystupují muži jako ochránci, ženy většinou jako hloupé, nezkušené a lehce ovlivnitelné př. Popelka, Sněhurka, Červená Karkulka,…
GENDEROVÉ ROLE
- Společenské role, které jsou osobám předepisované na základě jejich pohlaví; nejsou stejné pro všechny kultury a mění se v čase
GENDROVÉ STEREOTYPY
- Stereotypní nahlížení, předsudky a představy o ,,správném“ a ,,přirozením“ chování a posuzování jedinců obecně na základě pohlaví, bez toho aniž bychom se zajímali o to, co je jim vrozené, co získali výchovou, jaké jsou jejich individuální schopnosti...
Žádné komentáře:
Okomentovat