OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ
= postup soudu v součinnosti s účastníky řízení za účelem spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků
- postup soudu je upraven obsáhlým zákonem, který se nazývá Občanský soudní řád (obsahuje ustanovení o pravomoci a příslušnosti soudů, o účastnících řízení, o zahájení, průběhu a ukončení řízení, o opravných prostředcích proti rozsudkům a usnesením soudů, o správním soudnictví a o výkonu soudního rozhodnutí)
- u soudů se projednávají téměř všechny záležitosti kromě trestných činů (trestní řízení se řídí trestním řádem)
- účastníky občanského soudního řízení mohou být osoby fyzické i právnické
- občanským soudním řádem se tedy řídí i jednání o záležitostech týkajících se práva obchodního, pracovního a rodinného
Průběh občanského soudního řízení
- V 1. stupni rozhodují okresní soudy, ale i krajské soudy (výjimky 30 př. obchodní)
Řízení se zahajuje zásadně na návrh toho, kdo se domáhá rozhodnutí, tedy na základě žaloby př. dědictví, péče o nezletilé,…
- Účastníky jsou:
a) navrhovatel (žalobce) - ten, kdo uplatňuje svá práva
b) odpůrce (žalovaný) – ten, po kom je požadováno splnění povinností
- Jde- li o spor z dvoustranného právního vztahu, návrh se nazývá žaloba.
- V řízení jedná a rozhoduje jediný soudce (tzv. samosoudce).
- Jestliže účastník řízení nemůže jednat sám, musí být zastoupen svým zákonným zástupcem. Každý se může dát na základě udělené plné moci zastupovat jinou osobou, např. advokátem.
Řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, který v něm může uplatnit, aby soud rozhodl:
a) o osobním stavu (např. o rozvodu manželství, o určení otcovství, o osvojení, o prohlášení za mrtvého)
b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva př. alimenty, výživné,…
c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jestliže na tomto určení je naléhavý právní zájem
- Návrh musí obsahovat předepsané náležitosti: přesné označení účastníků řízení, vylíčení
rozhodujících skutečností, navrhované důkazy a uvedení, čeho se navrhovatel domáhá (návrh rozsudku). K návrhu se připojují listinné důkazy.
- Místně příslušný k řízení je obecný soud odpůrce (žalovaného)
- Obecným soudem občana je soud, v jehož obvodu má tato osoba své bydliště
- U právnické osoby je to soud, v jehož obvodu má tato osoba své sídlo
- V občanském soudním řádu je patnáct výjimek, kdy místo obecného soudu odpůrce je místně příslušný jiný soud.
- Některá řízení může soud zahájit i bez návrhu, např. ve věcech péče o nezletilé, o opatrovnictví, o prohlášení za mrtvého, o dědictví.
- Soudní řízení probíhá formou veřejného ústního jednání. V jistých případech může být veřejnost vyloučena (např. z důvodu mravnosti, z důvodu ohrožení státního nebo obchodního tajemství).
- V průběhu řízení soud provádí dokazování (výslechem svědků, znaleckými posudky, zprávami a vyjádřeními státních orgánů, listinami, ohledáním, výslechem účastníků). Není nutné dokazovat skutečnosti obecně známé.
- Každý je povinen dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Svědectví může odmítnout v případě, kdyby jím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Nepravdivé svědectví je trestný čin, jehož skutková podstata se nazývá křivá výpověď.
- Soud hodnotí důkazy podle své úvahy tak, že posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
Rozhodnutí soudu je buď usnesení, nebo rozsudek
a) usnesením soud rozhoduje zpravidla o věcech v průběhu řízení, např. o vyloučení veřejnosti nebo o přerušení řízení
b) rozsudek je rozhodnutí o věci samé, o návrhu (žalobě). Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně a účastníci obdrží jeho písemné vyhotovení, které obsahuje mimo jiné výrok, jak soud rozhodl, odůvodnění, poučení o odvolání a poučení o možnosti výkonu rozhodnutí. Jakmile bylo o některé věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednávána znovu.
- Doručený rozsudek je v právní moci, jestliže už proti němu nelze podat odvolání. Pravomocný rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění.
- Kdo měl v řízení plný úspěch, tomu soud přizná náhradu nákladů proti účastníkovi, který úspěch neměl.
- Soudní řízení obvykle končí rozsudkem, ale může skončit také usnesením o zastavení řízení nebo o schválení smíru. O smír se má soud vždy pokusit.
Opravné prostředky
a) odvolání
- opravný prostředek proti rozhodnutí soudu 1. stupně
- podává se do 15 dnů od doručení rozhodnutí
- odvolací soud má 4 možnosti rozhodnutí:
I) odmítne odvolání – opozdí se nebo se nechce odvolat
II) potvrdí rozhodnutí 1. stupně
III) změní rozhodnutí – doplní důkazy
IV) zruší rozhodnutí a vrátí věc soudu 1. stupně -) další důkazy
b) dovolání
- opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, podává se do 2 měsíců, o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ČR
c) obnova řízení
- opravný prostředek proti rozsudku, který už je v právní moci
- 3 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu obnovy
- ve výjimečných případech výjimka: nejpozději do 3 let od rozsudku (pokud se naleznou nové důkazy)
- projedná to soud, který o věci rozhodoval v 1. stupni
- pouze z důvodů uvedených v občanském soudním řádu
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
= zákonem upravený postup, jak správní orgány jednají a rozhodují o právech a povinnostech účastníků tohoto řízení, jimiž mohou být fyzické i právnické osoby
- ve správním řízení se rozhoduje např. o povolení stavby nebo o potrestání přestupku. Právní normy stanoví, v kterých věcech které správní orgány jsou příslušné k tomuto řízení.
- řízení se zahajuje buď na návrh účastníka, nebo z podnětu správního orgánu. V průběhu řízení správní orgán zjišťuje stav věci a opatřuje si podklady pro rozhodnutí. Stav věci se dokazuje např. listinami, výslechy svědků, znaleckými posudky, ohledáním věci. Je- li nařízeno ústní jednání, vede se neveřejně.
- řízení končí rozhodnutím, které musí obsahovat předepsané náležitosti: výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. O odvolání rozhoduje nadřízený správní orgán, proti jehož rozhodnutí už není přípustné další odvolání. Účastníkovo odvolání je řádným opravným prostředkem. Ve správním řízení lze používat i mimořádné opravné prostředky, např. obnovu řízení.
PŘESTUPKY
= provinění méně závažná než trestné činy
- neprojednávají jej soudy, ale obce, obecní orgány, orgány Policie České republiky (dopravní přestupky) a jiné orgány státní správy
- právní normy o přestupcích a jejich trestání patří do odvětví správního práva a někdy se nazývají trestní právo správní
- ve správním řízení se za přestupky ukládají mírnější sankce: napomenutí, pokuty, zákazy činnosti a propadnutí věci
Žádné komentáře:
Okomentovat