Temperament je převážně vrozený, lze jej pouze do určité míry ovládat.
V průběhu dějin vznikla řada teorií o jeho příčinách:
- Nejstarší vypracoval řecký lékař Hippokrates ( asi 5. Stol. př. n. l.- lékaři dodnes skládají tzv. Hippokratovu přísahu) a později ji upravil lékař Galénos (2. Stol. př. n. l.- K. Čapek podle něj pojmenoval doktora Galéna v Bílé nemoci).
Podle nich temperament určuje převaha určité tělesné tekutiny a existují čtyři základní typy temperamentu:
a) sangvinik ( sanguis= krev)- čilý, společenský, veselý, nestálý
b) cholerik (cholé= žluč)- dráždivý, vzteklý, prudce vzplane, ale rychle se uklidní
c) flegmatik (flegma= hlen)- klidný až netečný, pomalý, ale spolehlivý
d) melancholik (malaina cholé= černá žluč)- pesimistický, uzavřený, vážný, nevyrovnaný, unavitelný, city má hluboké a trvalé
Ivan Petrovič Pavlov už nepovažuje za příčinu rozdílných temperamentů vliv tělesných tekutin, ale vlastnosti nervových procesů. Rozlišoval sílu podráždění a útlumu, vzájemnou vyrovnanost nervových procesů a jejich pohyblivost:
Carl Gustav Jung rozdělil lidi podle temperamentu na:
1) extroverty ( otevřené, společenské)
2) introverty (uzavřené, plaché)
( psychická energie proudí ven, směrem ke světu) ( energie se stahuje dovnitř)
Hans Jurgen Eysenck /ajzenk/, anglický psycholog německého původu, navázal na předchozí rozdělení a v popisu temperamentu využil rozpětí extroverze- introverze a labilita- stabilita.
Viz obrázek
Většinu lidí nelze zařadit do určitého typu temperamentu. Spíše se snažíme zjistit, v jakém stupni se u nich vyskytují základní vlastnosti daných typů a jak se vzájemně kombinují. Krajně vyhraněných typů se ve společnosti vyskytuje velmi málo. U většiny lidí se setkáváme se středí mírou temperamentových vlastností.
Projevy temperamentu mohou být ovlivněny řadou skutečností- např. poškozením dítěte v těhotenství nebo při porodu ( stres, alkohol a návykové látky, léky), nevhodnou výchovou (nedostatek citu), sociálním prostředím (špatný příklad)či nedostatkem motivace k činnosti.
Poznámky k tématu:
Podrobnější typologie:
Sangvinik: silný, vyrovnaný, pohyblivý. Vzruch a útlum v rovnováze, rychlé střídání. Lidé pohybliví, společenští, veselí, dostatečně sebevědomí, lehce navazují kontakty, lehce se vyrovnávají s neúspěchy.
Flegmatik: silný, vyrovnaný, nepohyblivý. Vzruch a útlum jsou v rovnováze a střídají se pomalu. Převládá spíše útlum. Jsou klidní a vyrovnaní, dost pomalí, ale dost houževnatí se stálými náladami a slabými vnějšími projevy citů.
Cholerik: typ silný, nevyrovnaný. Převládá vzruch, bouřlivé citové reakce, silně reagují i na slabé podněty. Jedná se o rváče, křiklouny, sobce…
Melancholik: slabý typ. Nejistý, nerozhodný, věčně pochybující. Neklidný až bázlivý. Mají sklon hluboce pro,žívat bezvýznamné věci.
Legenda- vyrovnaný nevyrovnaný, pohyblivý nebo nepohyblivý
I.P. Pavlov- silný slabý
U vyrovnaného, ale nepohyblivého typu převládá útlum. U pohyblivého pak vzruch snadno přechází v útlum.
Extrovert: je člověk, jehož potřeby směřují ven, nesnáší samotu, je aktivní, lehce navazuje kontakty, neustále něco organizuje. Je „duší“ každé společnosti. Má rád změny, cestování, užívají každého okamžiku, příliš se nebojí o své zdravé. Přizpůsobují se situaci.
Introvert: je obrácený do sebe, uzavřený, izoluje se od ostatních, dlouze rozebírá události- hledá v nich skrytý smysl ( podtext). Má málo přítel. Těžko navazuje kontakty. Nerad mění své zvyky.
Kretchmerova typologie:
- si všímá souvislosti mezi temperamentem a tělesnou stavbou člověka. Z tělesných znaků je usuzováno na duševní vlastnosti.
Tři základní typy:
pyknik- malý, tlustý,(zaoblené tvary, malý trup, velká hlava), tj. cyklotým,extrovert, spokojený, energický, praktický, činorodý, optimista
astenik- vysoký, hubený, ploché končetiny, tj. schizotým, často pedant až podivín, zdrženlivý, popudivý až chladný.
atlet- svalovec, urostlý, souměrná postava, tj.viskózní typ, flegmatik, houževnatý, věrný, setrvává na svých názorech a návycích.
Současné typologie temperamentu
Nejnovější typologií je Myersův-Briggsův typový indikátor, který vychází z práce švýcarského lékaře Carla Gustava Junga. Tato teorie klasifikuje osobnosti podle krajních pólů čtyř ukazatelů (extroverze- introverze, smysly-intuice, myšlení-cítění a úsudek-vnímání), jejichž kombinací vzniká 16 typů osobnosti, z nichž některé jsou častější, jiné se vyskytují méně. Dnes je MBTI běžně využíván organizacemi k hodnocení zaměstnanců a jejich vztahu k práci.
Žádné komentáře:
Okomentovat