OBČANSKÁ SPOLEČNOST
- občanská společnost neznamená společnost občanů a není protikladem (státu)
- je to oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, které se uplatňují se v politickém životě, vznikají spontánně a dobrovolně, jsou poměrně krátkodobého trvání, občané mají společné zájmy a usilují o řešení určitých společenských problémů pomocí demonstrace, shromáždění, podpisové a letákové akce, plakátování, informační kampaně -) občané se tak mohou podílet na vytváření a kontrole státní politiky
- je to pospolitost občanů, která umožňuje uplatnění zájmů jednotlivým skupinám prostřednictvím bohaté vnitřní struktury společnosti a procedur, které tyto zájmy zajišťují
- představuje prostor, v němž si občané uvědomují sví společné zájmy a prostřednictvím horizontálně působících (na rozdíl od vertikálně působících, tj. na principu nadřízenosti a podřízenosti) společenských institucí - asociací, sdružení společenských organizací a církví, odborů a spolků,…– tedy nezávisle na státu – tyto zájmy prosazují
Občanská společnost = společnost – stát
- Společností se tu nemyslí pouhý součet jednotlivců, či dokonce neorganizovaný, horizontálně působících společenských institucí (iniciativy, asociací, sdružení a ostatních společenských organizací, církví, odborů a spolků,…) a vztahů
- Mínus stát pak znamená, že takováto struktura musí být nezávislá na státu. Občanská společnost proto dále předpokládá účinnou ochranu před vládou a jejím vlivem prostřednictvím principy vlády zákona („rule of law“ čili „právního státu“), právně a ústavně garantovaných individuálních práv a svobod, jakož i prostřednictvím samotné demokratické kontroly vlády. Občanská veřejnost předpokládá veřejnost dostatečně zralou na to, aby dokázala ochránit a plně využívat všech těchto práv.
- Občanská společnost není ani „levicová“ ani „pravicová“, je relativně nejspolehlivějším zázemím občanské, politické svobody a musí být proto drahá všem svobodomyslným politickým orientacím
- Občanská společnost tvoří infrastrukturu (síť,…) dobrovolných na státě nezávislých institucí (sdružení, spolků,…), působících vesměs po horizontálách společenské komunikace.
-občanská společnost = všechno, co není stát:
- nezávislá na vládní moci, stát nezasahuje do organizace OS a jejich aktivit
- nezávislá na státu ekonomicky – prostředky ze soukromých zdrojů, příspěvků, nadací, stát však může tuto činnost dotovat – pro stát výhodné (samořešení občanů, nemusí se starat)
- nejedná se však o protiklad státu, jedná se o meziprostor mezi vládou a soukromým sektorem
- veřejné, ale ne nátlakové, dobrovolné
- OS jde o veřejně prospěšné práce, společný program
- Instituce občanské společnosti plní řadu funkcí, které by jinak musel plnit stát, izolovaní jedinci nebo nikdo. Plní tedy i takové funkce, které na ně stát může přenášet (př.komory lékařů, advokátů)
- Je-li OS dostatečně rozvinutá, řada funkcí souvisejícím s výkonem mocí ve státě je prováděna institucemi (ne výlučně státními orgány), které nejsou závislé na výsledku voleb.
- Rozvinutou OS je možno chápat jako rezervní pojistku proti nahodilostem a pošetilostem politickými vývoje.
- OS neruší výsledky voleb, ale znemožňuje např. aby vláda vzešlá z vítězných voleb jmenovala i ředitele TV, což by nemohlo ovlivnit zpravodajství.
- OS je „kotvištěm ústavní svobody“, ne každý stát podporuje OS, je to pouze ten, který je veden ideály „otevřené společnosti“ = tzn. Je možné vyměnit ty, kteří jsou u moci, a to bez násilí, bez zbytečného prodlení a bez škod, je to společnost v níž jsou chráněny menšiny a práva a svobody jednotlivců
- V zemích s rozvinutou OS dochází ke změnám postupně, velké problémy se nemohou dost dobře nahromadit, protože OS je včas zachytí a nutí stát, aby se jim včas zapůsobil.
- Patří sem univerzity, církve, odbory, profesní samospráva, nevládní a neziskové organizace, všechny možné spolky, nejrůznější hnutí, ale i veřejnoprávní korporace např. veřejnoprávně spravovaná televize, rozhlas, eventuálně také zdravotnictví a sociální péče,…
Občanská politika
- občané, kteří se sami chápou iniciativy, aby získali větší kontrolu nad svou budoucností
- občané spolupracují s dalšími občany ve veřejně prospěšných věcech
- např. ekologická hnutí, pomoc bezdomovcům, lidem v tísni, týraným dětem
- spolky a nadace usilují např. o záchranu kulturních a historických památek
FCE OS:
1. brání tomu, aby stát pronikal do sféry, jež mu nepřísluší, do zájmových veřejných aktivit občanů
2. prostřednictvím institucí OS dostává politická sféra zpětnou vazbu, protože občané aktivitami upozorňují na palčivé problémy ve společnosti, tím vládu nutí se tím zabývat
3. je školou demokracie – umožňuje lidem účast na rozhodování ve veřejných záležitostech
4. korigující prvek vlivu státu
5. posiluje vědomí odpovědnosti a vědomí občanů za své záležitosti
Občanské společnosti:
- vznikají registrací na ministerstvu vnitra, např. kvůli tomu, že se občanům nelíbí existence nějakého podniku
- pro vytvoření: - výbor 3 občanů, vypracování stanovy s cílem sdružení, určení sídla, podmínky členství. Může být rozpuštěno ministerstvem, jestliže sdružení provozuje činnost vymezenou pol. stranám nebo církvím, nebo má aktivity k výdělečné činnosti
Církve a náboženské společnosti:
- reprezentují právo občanů na projev a šíření náboženství nebo víry
- církev může a nemusí být registrována
- z registrace jí plynou dotace od státu – placení státních duchovních, udržuje historické památky, působí v armádě, ve věznicích, vyučuje náboženství na školách
- činnosti státu a církve jsou na sobě nezávislé, církev neplní žádné státní úkoly (kromě sňatku)
- od r. 1991 zaregistrovány všechny původní církve, nové musí mít 10tis. členů pro registraci
Veřejnoprávní korporace:
- zřizovány k podpoře aktivit, úkolem je dbát na odbornou a etickou úroveň výkonu profesí
- zprostředkovatel mezi státem a mezi neziskovými organizacemi např. lékařské, advokátní komory
Nadace:
- účelová sdružení majetku, která poskytují finanční prostředky pro realizaci obecně prospěšných aktivit, její jmění musí být min. 0,5 milionu
Žádné komentáře:
Okomentovat