15.1 Objasněte úlohu soudů, popište strukturu soudů v České republice

SOUDY
- Spolu s uplatňováním práva dochází zákonitě i k jeho ohrožování a porušování. Proto stát vytvořil určitý kontrolní systém, který v případě narušení zákona usiluje o znovuobnovení právního stavu.
- Systém soudnictví chrání v demokratických zemích dodržování práva.
- Soudy jsou zřízeny státem jako nestranné a nezávislé instituce. Při svém rozhodování se soudci řídí pouze platným zákonem.
- V souladu s Listinou základních práv a svobod a dalších mezinárodních dokumentů se může každý stanoveným postupem domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu, a ve stanovených případech u jiného orgánu. Právo na spravedlivý proces pak v sobě zahrnuje nejen právo na nezávislé rozhodování s právem účastníků vyjadřovat se ke všem úkonům v průběhu řízení, ale i hospodárnost řízení, jeho včasnost, veřejnost a rovněž tak rovnost zúčastněných stran.
- Soudy jsou dle čl. 90 Ústavy povolány k poskytování ochrany právům a k rozhodování o vině a trestu za trestné činy, jsou tedy povolány k výkonu soudnictví. Výkon soudnictví je proto třeba považovat za jediný možný způsob realizaci soudní moci.

Soustava soudů v ČR
- Soustava soudů je souhrn všech obecných nezávislých soudů, jejich působnost, organizační uspořádání a vzájemné vztahy, které vykonávají jménem republiky na jejím území soudnictví.
- Soustava obecných soudů je jednotná na celém území státu. Mezi soudy soustavy obecných soudů existují určité vztahy a vazby. V rámci soustavy obecných soudů jsou rozlišovány její jednotlivé články. Článek soudní soustavy určuje postavení soudů v rámci soustavy soudů a vztahy působnosti k ostatním soudům této soustavy.
- Soustava obecných soudů v České republice je v současné době dvoustupňová, to znamená, že proti rozhodnutí soudu prvního stupně je přípustný jeden řádný opravný prostředek.

Nejvyšší soud
- Sídlí v Brně je spolu s Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem soustavy obecných soudů České republiky.
- Nejvyšší soud se skládá z předsedy a místopředsedů, které jmenuje prezident republiky, a dalších soudců. Soudcem Nejvyššího soudu může být jmenován právník s nejméně 10- ti letou odbornou praxí. Soudci tvoří dvě kolegia - Trestní kolegium a Občanskoprávní a obchodní kolegium. Předseda Nejvyššího soudu jmenuje předsedy kolegií a dva členy Rady Justiční akademie. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje alespoň jednoho asistenta soudce, který z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení.
- Základem rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích - o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona. Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda - uznání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby podle evropského zatýkacího rozkazu v rámci Evropské unie i v rámci vydávání (extradice) do ciziny.
- V minulosti docházelo ke konfliktům mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem. V této souvislosti se hovoří o „válce soudů“. V případě trestního dovolání zastupují obžalobu státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství.

Nejvyšší správní soud
Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně je vrcholný článek správního soudnictví a spolu s Nejvyšším soudem a Ústavním soudem nejvyššími články soustavy soudů v Česku. Nejvyšší správní soud rozhoduje ve věcech správních o mimořádných opravných prostředcích, tj. o kasačních stížnostech. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní agenda, např. rozhodování ve věcech volebních, o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti politických stran a hnutí nebo o některých kompetenčních sporech. I přes zakotvení existence soudu v ústavě již od počátku, byla jeho činnost zahájena až v roce 2003.

Vrchní soudy
- Jsou jedním z článků soustavy obecných soudů České republiky.
- Existují dva, Vrchní soud v Praze a Vrchní soud v Olomouci, a po vyčlenění správního soudnictví soudním řádem správním je jejich jedinou agendou rozhodování o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů tam, kde tyto soudy rozhodují v I. stupni, např. ve věcech ochrany osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech.
- Existence vrchních soudů je mnohými kritizována jako nadbytečná a je poukazováno na nízkou kvalitu a malou relevanci jejich rozhodovací činnosti, podmíněnou i tím, že tyto soudy na rozdíl od Nejvyššího soudu nezveřejňují svou judikaturu (termín judikatura označuje buď rozhodovací praxi určitého soudu nebo publikovaná rozhodnutí, které se dotýkají určité dílčí otázky právní normy).

Krajské soudy
- Jsou jedním z článků soustavy obecných soudů České republiky.
- Existuje osm krajských soudů, dva se sídlem v Praze, dále v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Plzni, v Českých Budějovicích, v Brně a v Ostravě. V Praze sídlí jednak Krajský soud v Praze, což je soud pro Středočeský kraj, a dále Městský soud v Praze, který je krajským soudem pro Prahu. Některé krajské soudy mají pobočky v dalších důležitých sídlech svých obvodů (např. v Olomouci a v Liberci).
- Krajské soudy rozhodují o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, a dále je jim svěřena rozsáhlá specializovaná prvoinstanční agenda, např. rozhodování v některých obchodních věcech, ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech. Tato dichotomie (rozdělení, rozdvojení, rozpůlení) je mnohými kritizována jako nadbytečná, zbytečně složitá a pro účastníky nepřiměřeně zatěžující a je navrhováno, aby i tyto věci projednávaly v I. stupni okresní soudy.

Okresní soudy
- Jsou základním článkem soustavy obecných soudů nejen České republiky ale i Rakouska, v České republice existuje celkem 85 okresních soudů. V Praze a v Brně mají tyto soudy odlišné názvy (Obvodní soud pro Prahu 1 až 10, resp. Městský soud v Brně) a existují i tři pobočky okresních soudů, v Havířově, v Krnově a ve Valašském Meziříčí. V letech 1868-1948 fungovaly okresní soudy v územních obvodech nazývaných soudní okresy, které byly výrazně menší než současné okresy.
- Okresní soudy rozhodují jako soudy I. stupně všude tam, kde daná agenda není svěřena krajským soudům, což se týká např. rozhodování v některých obchodních věcech, ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech.
- Okresním soudům je obecně vytýkána velmi nízká kvalita rozhodování. Zvlášť složitější věci rozhodují proto fakticky odvolací (krajské) soudy, které prvoinstanční rozhodnutí opakovaně, často i několikrát po sobě vracejí okresnímu soudu s pokyny, jak má postupovat. To je jedním z hlavních důvodů pomalosti soudního rozhodování, jež ve svém důsledku vede k paralýze systému a efektivní nevymahatelnosti práva.
- Ve většině soudních okresů působí ministrem spravedlnosti jmenovaní soudní exekutoři. Nejsou funkčně závislí na tomto soudu, ale jsou nezávislými osobami určenými k provádění exekučních titulů - zejména rozhodnutí soudů všech stupňů, daňových a správních rozhodnutí a exekutorských zápisů. Exekuční soud je pouze funkčně příslušný k nařízení exekuce proti dlužníkům v jeho okrese, exekutor však může provádět exekuci na celém území České republiky bez ohledu na to, ve kterém soudním okrese má sídlo.

Ústavní soud
- Není součástí soustavy obecných soudů. Dohlíží na dodržování ústavnosti v zemi. Rozhoduje např. o zrušení zákonů, jsou- li v rozporu s ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou, o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky apod. Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.