Ústava
- ústava je nejvyšší zákon státu, může být měněn a doplňován pouze ústavními zákony, ostatní zákony nesmějí být v rozporu s ústavou a ústavními zákony, o tento soulad v právním řádu dbá ústavní soud
Ústavy demokratických právních států obvykle ustanovují:
1. typ státu – charakteristiku státního zřízení (republika, monarchie, unitární stát, federace,...)
2. nejvyšší orgány státní moci a správy – v ústavách se uzákoňuje vytváření těchto orgánů (volbami nebo jmenováním), jejich složení, pravomoci a vzájemné vztahy
3. rozdělení státní moci – zpravidla ji tvoří 3 složky:
a) moc zákonodárná – volené zákonodárné orgány, které kromě tvorby zákonů také kontrolují moc vládní a výkonnou, tvorba zákonů = legislativa
b) moc výkonná – organizace a řízení státního administrativního aparátu, pravomoci a vzájemné vztahy jeho orgánů
c) moc soudní – soustava soudů a rozdělení jejich působnosti
- toto rozdělení státní moci na tři samostatné a na sobě nezávislé složky má znemožnit, aby se u některého státního orgánu soustředila příliš velká pravomoc, která by mohla být zneužita k potlačení demokracie a k zavedení diktatury
4. základní práva a svobody občanů – uzákoňují se v ústavách nebo v ústavních zákonech demokratických států na podkladě Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
- tyto dokumenty přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů
Druhy ústav:
1) Psaná ústava
- Vznikla jako celistvý dokument, byla napsána a schválena najednou, neplatí úplně-př. neznalost neomlouvá, př. ústava ČR
2) Nepsaná
- Nevznikla jako celistvý dokument, tvoří jí více dokumentů, řada precedentů, ústavní zvyklosti Př. VB, Nový Zéland, Izrael
Žádné komentáře:
Okomentovat