SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM
- Sociologie má své vlastní výzkumné nástroje – metody
- Slovo metoda pochází z řečtiny (metoda) a znamená cestu za něčím, v sociologii jde o systematický postup, kterým se snažíme odkrývat souvislosti našeho světa
- Rozlišujeme tzv.:
a) desk research – výzkumníci si sednou ke stolu a začnou počítat nejrůznější psané materiály, pouštět si zvukové a obrazové záznamy, procházet počítačové databáze, v tomto případě se jedná o práci se sekundárními zdroji
b) terénní výzkum – jestliže výzkumníci vyrazí za sběrem materiálu do terénu, primární zdroje
- Různá dělení metod sociologického výzkumu
1) podle toho, do jaké míry je sociologická informace zprostředkována osobou, která je dotazována
a) metody zprostředkované výpovědí respondenta – dotazník, rozhovor
b) metody nezprostředkované respondentem – techniky pozorovací, práce s dokumenty
2) další dělení podle toho čím se výzkum zabývá, jakými jevy
a) KVANTITATIVNÍ
= zabývá se jevy hromadné povahy a velkých skupin lidí
= poskytuje omezený rozsah informací o mnoha jedincích
= jde o testování pravdivosti nebo nepravdivosti dopředu vytvořených hypotéz na velkém vzorku respondentů
= hypotéza – je tvrzení předpovídající, že mezi dvěma nebo více znaky existuje souvislost př. hypotézy: vysokoškolačky odkládají narození prvního dítěte do vyššího věku než ženy s nižším vzděláním – hypotéze musí být vyslovena tak, aby výzkum dal jasnou odpověď na to, zda jsme ji vyvrátili nebo ne
= výsledky jsou pak generalizovány (zobecněny) na celou populaci
I. Přímé pozorování
- jde o vnímání vybraných jevů, nedochází při něm k dotazování zkoumaných osob ani jejich ovlivňování
- postupuje se při něm podle předem připraveného plánu
- dá se tak zkoumat např. životní styl, sociální interakce
II. Rozhovor (interview)
- školený tazatel klade osobně a ústně otázky dotazovanému, aby tak řízeným způsobem obdržel informace
- důležitou roli hrají kvalitně a srozumitelně formulované otázky, nabídka možností odpovědí, nižší % odmítnutí ze strany dotazovaných tzn. Návratnost je vyšší než např. při použití dotazníků
III. Dotazník
- formulář určený respondentovi, je možné rozesílat poštou nebo rozdávat osobně
- obsahuje otázky a varianty odpovědí
- umožňuje rychlé zpracování dat
- nevýhodou je to, že neposkytuje respondentovi prostor pro vyjádření
IV. Analýza dokumentů
- zde řadíme:
a) obsahovou analýzu
- kdy předmětem jsou písemné dokumenty, rozhlasové a televizní vysílání, telefonická komunikace, umělecká díla
b) sekundární analýzu dat
- jedná se o využívání dat z jiných výzkumů, statická data, tato metoda šetří čas a peníze, pokud jsou potřebná data k dispozici
- nevýhodou je, že často nelze odhalit chyby, kterých se dopustili ti, jejichž data se budou sekundárně analyzovat
b) KVALITATIVNÍ
= zaměřený na každodenní chování lidí, jde o hledání motivů, které stojí za jednáním lidí
= mnoho informací o malém počtu jedinců
= závěry kvalitativního výzkumu se dotýkají zkoumaní skupiny nebo problematiky, jejich platnost je omezena pouze na danou skupinu, výsledky nelze zobecnit na širší populaci
I. Zúčastněné pozorování
- výzkumník vstoupí do života zkoumané komunity, to mu umožní proniknout hlouběji do pozorovaných jevů
- na druhou stranu mu hrozí riziko ztráty vědecké objektivity a také to, že může do pozorovaných jevů zasáhnout
II. Analýza osobních dokumentů
- materiálem mohou být dopisy, deníky, kroniky, soudní dokumenty
- snaží se popisovat život jedince v souvislostech jednání, zkušeností a kulturních souvislostech
- př. biografická metoda – ta se snaží popisovat život jednotlivce v souvislostech jednání, zkušeností, kulturních souvislostí, jde o interpretaci životní dráhy kým jiným,
- sociologové W.I. Thomas, F. Znaniecki se zabývali analýzou korespondence polských emigrantů v USA, dílo“ „Polský sedlák v Evropě a v Americe“
III. Nestandarizovaný rozhovor
- stanoven je jen velmi obecný plán
VĚDECKÝ VÝZKUM
- systematický a plánovitý proces vypracování nových vědeckých poznatků, kde o tvůrčí činnosti v oblasti vědy směřující k odhalování vlastností, příčin, podmínek a zákonitostí jevů v přírodě, společnosti a lidském vědomí
- vyznačuje se objektivitou, opakovatelností, průkazností a přesností, vychází ze známých zkušeností, avšak usiluje o objevení jevů a souvislosti dosud neznámých
- základní korky vědecké metod práce:
1. fáze přípravná
- výběr problémů, předmětu zkoumání
- analýza dostupné literatury informačních podkladů, teoretická příprava
- formulace hypotézy
- výběr výzkumných metod a technik
2. fáze realizační
- sběr dat
- analýza dat
- formulace výsledků, práce s hypotézami
3. fáze závěrečná
- závěrečná správa, formulace výstupů pro praxi a další výzkum
Žádné komentáře:
Okomentovat