ŽIVOTNÍ CYKLUS
-pravidelný typický sled hlavních etap v životě člověka
-pohybuje se v hranicích rolového chování → c každé etapě se od člověka očekává dané chování
-odchylky od životních cyklů (drah) jsou závislé na individuálním, dispozičním, sociálním postavení a historické situaci
-základní model rodinného cyklu → nukleární rodina = matka, otec a děti
-sociologie studuje odchylky od nukleární (bezdětná nebo neúplná rodina)
-fázování životního i rodinného cyklu je spojen se sociálními přechody (ukončení povinné školní docházky, vstup do zaměstnání, uzavření manželství, odchod do důchodu,…) a jsou doprovázeny se sociálními rituály (maturita, svatba,…)
-do konkrétního průběhu životních drah vstupují životní události, které mohou měnit jejich směr:
a) biografické → závažnější nemoc (invalidní důchod)
b) historické → válka
Fáze životního cyklu
1) dětství
-začíná narozením a končí zhruba 7-15 rokem života
-období domácí výchovy, primární socializace, dítěti jsou zprostředkovány normy, hodnoty, jazyk, vzorce chování, základní dovednosti, utváří se základní struktura osobnosti
-společnost vytváří pro dítě zvláštní podmínky odlišné od světa dospělých (zákaz práce, absence trestní odpovědnosti), ale je zde povinnost školní docházky
-významný vliv má socioekonomický status rodiny nebo formy socializace (jestli chodí do kroužků nebo je doma s matkou)
2) mládí
-utváření se vlastní názory, hledání vlastní identity, snaha odpoutat se od rodičů
-důležitější roli než rodina hraje parta kamarádů, vrstevníků , příprava na budoucí povolání studiem
-dokončení fyzických změn organismus započatých v pubertě, příprava na převzetí role dospělého
-odpoutání se od primitivní skupiny (rodiny a závislosti na rodině), hodnotové orientace
-může se projevit prožitek krize dospívání, který je způsoben různou rychlostí biologického, psychického, fyzického vývoje
3) dospělost
-fáze biologické zralosti, relativní psychická ustálenost, osvojování si sociálních rolí
-schopnost převzít zodpovědnost za život svůj i za osobo svěřených (dětí)
-přechod od mládí do dospělosti je pozvolný , fáze mladý dospělý (po 20 roku života) → využívá studia, cestování, prozatímní práce k oddání úplné produktivní dospělosti → v této době je to moderní
-30-45 let → člověk je na vrcholu fyzických i duševních sil, jiné však u sportovců
-krize středního věku → je způsobem stereotypním způsobem života, ubýváním sil, nenaplněním přání
-prostředím dospělého jedince je rodina a práce
4) stáří
-stáří začíná po skončení ekonomické činnosti (nástup do důchodu), umělá hranice stáří = odchod do důchodu
-nedá se vymezit pouze věkem, jsou zde rozdíly mezi lidmi (individualita)
-je spojeno s ubýváním psychickým i fyzických sil a změnami, rychlejší než v dospělosti
-připadají si nepotřební, ztrácí kontakt se světem, lidmi, umírá mu okolí (rodina, kamarádí, spolupracovníci)→ izolace
-sníží se status (příjem), ztráta pracovní rutiny, snížení respektu ostatních
-ženy se dožívají průměrně vyššího věku, ve stáří si hledají ženy partnery obtížněji než muži
-ageismus = diskriminace na základě věku, starší lidé nejsou přijímání do zaměstnání
-gerontokracie = upřednostňování starších pracovníků před mladšími (v Japonsku)
-gerontologie = věda zabývající se stářím a stárnutím, v dnešní době populární díky „stárnutí populace“
Rodinný cyklus
1) bezdětné manželství (příprava na rodinu)
2) rodina s malými dětmi (změna života, žena na mateřské)
3) rodina s dětmi školního věku
4) rodina s dospívajícími dětmi
5) rodina po odchodu dětí (prázdné hnízdo)
6) manželství s jedním partnerem v důchodu
Proměny moderní rodiny
-podle Ivo Možný, proměny, které se projevily ve 2. polovině 20. století
1) rodina ztratila monopol na legitimní sex (dnes i před svatbou)
2) rodina ztratila monopol na rození dětí
3) výběr partnera je svobodnou individuální volbou nikoli volbou rodičů
4) manželství není nezrušitelnou institucí, má podobu občanské volby, může být rozveden (v roce 2004 46% rozvedeno) → podílnost zájmů a koníčků
5) jediným účelem partnerského vztahu a rodiny není výchova dětí (radikálně se snížil počet dětí)
6) došlo v posunu gendrových rolí, pracovní uplatnění se stává důležité i pro ženy (mateřství není jedinou náplní života žen)
7) došlo k vyvlastnění řady tradičních funkcí, mimo rodinu probíhá vzdělávání, práce, volnočasové aktivity, rodina se omezila na poskytování emociálního bezpečí
Význam rodiny pro socializaci
– po narození dítě dlouhou dobu nedokáže přežít bez cizí pomoci, rodiče dětem pomáhají, vedou je a učí je zákl.rysy kultury, dítě si osvojuje hodnoty a pravidla chování, poznává jaké je jeho místo ve světě
- neprobíhá ve všech rodinách stejně, liší se socioekonomickým postavením rodičů, rodina s vyšším socioekon. postavením vedou děti k tomu, aby byly originální individualitou, kdežto s nižším vedou děti ke konformitě a dodržování společenského řádu, i za cenu ztráty individuality
Žádné komentáře:
Okomentovat