20.4 Platonův trojúhelník

PLATÓNSKÝ TROJÚHELNÍK A PODOBENSTVÍ O JESKYNI

- Aby lidé unikli nevědomosti, začali filozofovat, autorem nejstarší teorie poznání je Platon, který to vysvětlil na P.T. a P.O.J.

1) Co Platón chce říci v podobenství o jeskyni?
- V Podobenství o jeskyni Platón ukazuje cestu k filozofickému poznání, jde o cestu člověka za poznáním.
- Přikovaní lidé jsou symbolem lidí, kteří jsou uzavřeni ve světě každodennosti. Nepřemýšlejí, věci považují za skutečné, jak se jeví. To co prve považovali za skutečnost jsou pouze stíny.
- I my jsem zajatci každodennosti, věříme že věci jsou, děláme co nám říká tradice, nepřemýšlíme.
- Teprve tehdy, až nás někdo donutí vyjít z jeskyně uvidíme, že není všechno tak, jak jsme si mysleli, začneme uvažovat a pochopíme podstatu. Uvědomuje si, co je pravá skutečnost.
- Světlo (slunce) člověka bolí, pálí do očí – dívá se pravdě do očí, věci jsou jiné, než si myslel. Nerad se vzdává zlozvyků, ale postupem času chceme najít novou jistotu.
- Zpočátku věříme jen svým smyslům, k pravému poznání dojdeme, až zapojíme rozum, protože jenom smyly nás nedovedou
- Cestou filozofa (je to cesta za poznáním), však nejdou všichni, cesta totiž může být pro samého filozofa nebezpečná, bolestná.


2) Co jej vedlo k vytvoření trojúhelníku?
- Důvodem, proč trojúhelník kreslí, je fakt, aby člověku pomohl chápat rozumem. Jedině rozum nás totiž dovede k pravému poznání. Slunce vnáší světlo, člověk se tak stává vidoucím, ale i tím, kdo vidí. Poznání neznamená jen „vidím“, ale i „chápu“.

3) Co chce říci mýtem anamnéze a methexe?

MÝTUS ANAMNÉSE: Duše je svou esencí spřízněna s idejemi a je jim podobná. Před vstupem do pomíjejícího těla nazírala na ideje. Duchovně nazřené však bylo při vstupu do těla zastřeno smyslovostí. O čištěním (KATARSIS) od ponoření do smyslů (vystoupení z jeskyně) je možno znovu si VZPOMENOUT (ANAMNESIS). Pravé poznání se uskutečňuje ROZPOMÍNÁNÍM.
MÝTUS METHEXE: Vesmír vznik působením TVŮRCE světa. Ten vytvořil přírodní věci z pralátky podle idejí. Jako obrazy idejí mají proto přírodní věci účast na idejích. Podílejí se na idejích (METHEXIS)
-Pravé poznání je tedy možné tím, ŽE DUŠE a PRAVÉ BYTÍ VĚCÍ SPOLU SOUVISÍ v IDEJICH.Duše je spojena s idejemi ve smyslu ANAMNÉSE(rozpomínání), Přírodní věci se podílejí na idejích ve smyslu METHEXE(podíl, účast). Smyslové vnímání je jen VNĚJŠÍM PODNĚTEM ROZPOMÍNÁNÍ.

4) Jaký etický požadavek vyvozuje Platón z trojúhelníku?
- Klade se také etický požadavek. Platón nechce pouze vysvětlit, jak je možné poznání, ale zároveň ukazuje, co je třeba dělat. Jestliže jsem pochopil rozdíl mezi smyslovostí a duchem, pak vím, že nesmím zůstat v jeskyni, ale že jsem povinen vynaložit námahu a z jeskyně vyjít. V podobenství o jeskyni ten, kdo již odtud vystoupil, sestupuje opět do jeskyně a snaží se "osvobodit z pout a vyvést ven" dřívější spoluvězně.

5) Co znamená Já, Bytí, Absolutno?



Bytí - nemůžeme jej vidět jevy, protože nemá smyslovou podstatu. Vnímáme projevy bytí, ne celé bytí.
Absolutno – svět idejí, který je ideální svět, který existuje nezávisle na našem světě, náš svět je pouze obraz. Podle praobrazů byl stvořen tento svět, lidí zvířata.

PLATÓNSKÝ TROJÚHELNÍK
= Pro Platóna z Podobenství o jeskyni vyplynula problémová situace, která se stala údělem filosofie.
Nyní je zřejmé, že poznání NELZE VYSVĚTLIT POUZE SMYSLOVOSTÍ. V smyslovosti je naše tělo spojeno se smyslovými věcmi(jevy). Tělo jim podobá a je s nimi spřízněno. Od smyslovosti se však odlišuje náš poznávací duch(NÚS), který Platón nazývá DUŠÍ, a rovněž ono pravé bytí, které je neproměnným základem jevů. A nyní před námi stojí tato otázka.“JAK MŮŽE NÁŠ DUCH POZNÁVAT PRAVÉ BYTÍ?“ Je možné opravdové poznání,
Tuto otázku mžeme zřejmě objasnit v Platónských obrazech:
= Náš duch(duše) je do jisté míry uzavřena v našem těle a tím oddělena od pravého bytí. Mezi duchem a pravým bytím leží materiální svět zdání, svět smyslového. Smyslovost však nemůže být mostem mezi duchem a pravým bytím. A přesto nevnímáme pouze smyslově (jako zvířata), ale také poznáváme.
= Platón řeší tento problém tím, že proti lidskému duchu na jedné straně a pravému bytí věcí , jež je základem jevů, na straně druhé, staví TŘETÍ SKUTEČNOST, tou jsou IDEJE. Jsou to ČIRÉ ESENCE O SOBĚ, věcné a neměnné.
Ideje jsou tedy věčné předobrazy esencí(bytností) věcí. Mnohost idejí je shrnuta v jediné IDEJI DOBRA a KRÁSY, která jakožto idea idejí všechny ostatní ideje převyšuje. Tato idea idejí je ABSOLUTNEM(božstvím) Platónova systému. V podobenství o jeskyni zastupuje tuto ideu idejí Slunce, zatímco přírodní věci v slunečním světě představují ony ČERNÉ IDEJE.

FILOZOFICKÉ DISCIPLÍNY
-z Platónova trojúhelníku můžeme vyvodit základní filozofické disciplíny:
a) ontologie – zabývá se otázkou bytí, co je původem
b) gnozeologie – jak člověk poznává, co umožňuje poznání, hranice poznání
c) antropologie – co je člověk, kam směřuje, smysl života

-filozofie praktická se zabývá otázkami týkajících se lidského umění žít:
a) etika – nauka o lidském chování z hlediska dobra a zla
b) poetika – nauka o lidské tvořivosti, patří do ní např. estetika
-ve vztahu k jiným vědním oborům vznikají tzv. mezní filozofické disciplíny př. filozofie práva, filozofie dějin, filozofie náboženství