18.5 Podstata a funkce peněz, historický vývoj, bankovní soustava a centrální banka

PENÍZE
- Peníze zde nebyly odjakživa, vznikly historicky, lidé je zprvu nepotřebovali
- Začaly se vyvíjet s rozvojem dělby práce a s prohlubováním směny a obchodu
1) naturální směna = barterová směna
-prostá směna, směna zboží za zboží
-měla nevýhody př. předměty rychle propadla zkáze a musely se ihned konzumovat, nedaly se uložit na později a bylo těžké dosáhnout dvojnásobné shody spotřeb
- když dojde k velké inflaci, znehodnocení peněz (v Německu po válce), ale jinak se s ní nesetkáváme

2) vznik peněz
* peníze nesmírně směnu urychlily, zjednodušily
* v průběhu historického vývoje měly různou podobu
a) komoditní (zbožové)
- mají podobu určitého zboží př. dobytek, kůže, sůl, olivový olej, mušle, cigarety (v zajateckých táborech), = tomuto výrobku se říká směnový ekvivalent
- nevýhoda: objemné, složitá manipulace, těžko dělitelné, podléhaly zkáze, nebyly trvanlivé, ztrácel hodnotu
b) kovové mince
I. z drahých kovů (zlato, stříbro,…)
II. z obyčejných kovů
- přenosné, dělitelné, neztrácely hodnotu
- peníze převzali z malé Asie Řekové a od nich zbytek světa
c) papírové bankovky
- vznikly v 17. století
- výhoda: lze vyjádřit hodnotu – připíšeme nulu
- zpočátku byly kryty zlatem zastupovaly zlato) –) vznikly jako potvrzení o zlatu = v novověku měli zlatníci trezory a bohatí si dávali do banky zlato a dostali potvrzení o zlatu a za tato potvrzení si vybrali peníze –) postupně se těmito bankovkami začalo platit
- zlatníci, ale také půjčovali a začali se tím živit. Bohatí dokonce chtěli zašít sami razit, ale stát to začal kontrolovat (př. 1301 vydán řád pražského groše), později se to stalo také s bankovkami, kdy stát pověřil emisní banku a od ní si bankéři půjčovali
- hodnotu bankovky garantuje stát, peníze jsou určitou konvencí, zastupují určitou hodnotu

● Funkce peněz:
a) jsou prostředkem směny, můžeme za ně koupit zboží. Buď jsou jako oběživo (oběh, výměna zboží) nebo platidlo (můžeme platit za zboží)
b) zúčtovací jednotka – jsou mírou hodnoty -) vyjadřuje se cena výrobků a služeb (platy, zisky,…)
c) uchovatel hodnoty -) umožňují uchovávat hodnoty v čase, nemusíme je utratit hned (inflace znehodnocuje peníze)
● Vlastnosti peněz:
a) mají nulovou elasticitu substituce a výroby = když je potřebujeme, nelze je vyrobit nebo je nahradit
b) jsou vzácné – proto je máme jako platidlo
c) likvidita – pohotovost k platebním operacím, můžeme je bezprostředně použít k zaplacení a ostatní je přijmou jako platidlo a neneseme s jejich použitím žádná rizika ani žádné dodatečné náklady např. když zaplatíme replikami nemusí být kvalitní a neseme rizika nebo bychom mohli platit i cenným papírem -) tam ale hrozí dodatečný náklad, trčeny ty peníze nedostaneme hned, ale až za 5 let
d) jsou anonymní
e) patří mezi aktiva (akcie, směnky, zboží)

● POPTÁVKA PO PENĚZÍCH:
- Množství peněz v držbě jednotlivých ekonomických subjektů
- Motivy držení peněz:
1) transakční – aby si domácnosti mohly nakoupit zboží a firmy investovat. závislý na nabídce zboží, výšce HDP. Přímo úměrně závislý na HDP, růstu cenové hladiny, množství statků a služeb, již ekonomika vytváří, a na jejich cenách. Cílem je získat peníze na statky a služby. S růstem HDP roste poptávka po penězích.
2) opatrnostní motiv – peníze do zásoby na horší časy, nečekané události – př. nemoc, nezaměstnanost, živelná pohroma. Závislý na HDP, cenové hladině, přímo úměrně závislý na nominálním národním důchodu (s růstem cenové hladiny poroste; čím vyšší bude úroková sazba, tím větší zájem bude peníze investovat a menší zájem je uchovávat v podobě peněžních zásob).
3) finanční motiv = spekulativní = majetkový. Peníze představují pro ekonomické subjekty jednu z forem bohatství a jejich držba je spojena s porovnáním s užitky, které přinášejí i jiné formy bohatství. Pokud člověk drží peníze doma nebo na šekovém účtu, má sice výhodu bezprostředně peníze použít, ale na druhé straně mu nepřináší žádné dodatečné výnosy. Uloží-li je na účet může mít výnosy, ale ztrácí výhody bezprostřední likvidity. Těmito problémy se zabývá finanční teorie portfolia = – schopnost rozmístit peníze na směsici s malým rizikem (doma, do banky – různá spoření, různé účty...). Čím vyšší úroková sazba, tím je větší zájem peníze investovat a menší zájem držet je v podobě peněžní zásoby, tím menší poptávka po penězích.
Celková poptávka po penězích: Md = Mt + Mf, kde Mt je transakční poptávka po penězích a Mf je finanční poptávka po penězích.
Pokud roste HDP, inflace, zvyšuje se poptávka po penězích.

NABÍDKA PENĚZ:
- V tržním hospodářství je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem. Tyto peníze mají buď podobu papírového oběživa a mincí nebo zápisů na bankovních účtech či v paměti počítačů.
- Nabídka peněz je tvořena oběživem (mince, papírové bankovky a bankovními penězi (peníze na účtu)
- Nabídka peněz je závislí na regulačních opatřeních vlády a centrální banky, jimiž ovlivňují peněžní (monetární) bázi
- Vývoj důvěry v peníze je do znační míry závislý i na peněžní politice, kterou sleduje vláda a centrální banka
- Je vytvořena peněžní bází složenou z oběživa a bankovních rezerv

● Celková nabídka peněz je násobkem monetární báze -) peníze v bance jakoby vytvářejí nové peníze, jde o vznik nabídky peněz. Vznik nabídky peněz reguluje centrální banka.
● Bankovní multiplikátor – násobek vyjadřující vztah mezi monetární bází a nabídkou peněz.
● Vlastnosti a vývoj nabídky peněz: Čím větší DPH, tím menší je nabídka peněz, roste-li cenová hladina, nabídka peněz klesá, neboť věcně nezměněná spotřeba si vyžaduje více peněz, ze stejného důvodu vede pokles cenové hladiny k růstu nabídky peněz. Nabídka peněz je závislá na výši úrokových sazeb – úvěrová kreace peněz = vznik bankovních peněz v soustavě komerčních bank s částečným rezervním krytím.

Nabídka úvěrových peněz = dluhopisů
a) dluhopis – Smlouva mezi dlužníkem a věřitelem. Všechny údaje ověřené. Právní doklad, aby dlužník zaplatil v dané době. Majitel chce mít peníze k dispozici dříve -) svůj úrok půjčí třetí osobě.
b) reeskont – prodej koupených pohledávek před uplynutím lhůty jejich splatnosti.
c) úvěr – je to vztah, že věřitel půjčí peníze dlužníkovi a smluvně se mu zaváže, že je vrátí i s úroky
d) újma – spočívá v ušlém zisku
e) eskontace – prodej obligací komerční bance
f) rezervy jsou procenta z depozit, z vkladů na požádání
g) devizy jsou peníze cizích států uložené na účtech našich nebo cizích bank u nás
h) valuty jsou peníze v hotovosti.


BANKOVNÍ SOUSTAVA
Historie: držba peněz vyžaduje bezpečnostní opatření (sejfy, trezory) – dříve pro majitele peněz nákladné, ale zlatníci začali poskytovat služby – úschovu peněz, vydávali na to potvrzení. Banky začínaly ve středověku, hlavně po zámořských objevech.
-Podnik, který obchoduje na peněžním trhu, poskytuje úvěry, přijímá vklady, zprostředkovává platby svých klientů a spravuje jejich jmění. Zabývá se podnikáním v oblasti peněžnictví, smyslem její činnosti (banky) je realizace bankovního zisku, banka, která poskytuje všechny obchodní služby, je obchodní nebo komerční, jsou i specializované banky v důsledku dělby práce – investiční – poskytují dlouhodobé úvěry na investice, nebo jsou hypoteční – poskytují úvěry na nemovitosti.
-Bankovní soustava – Je základem finančního systému tržní ekonomiky, skládá se z centrální banky a značného počtu komerčních bank a jiných finančních institucí. Bankovní peníze jsou tvořeny pomocí multiplikované expanze bankovních vkladů, čistý přírůstek nabídky peněz = přírůstek monetární báze * bankovní peněžní multiplikátor (roven převrácené hodnotě minimálních rezerv).

CENTRÁLNÍ BANKA = banka bank
- Reguluje nabídku peněz, reguluje podmínky poskytování úvěru a dozírá na činnost komerčních bank. Dále provádí finanční operace vlády a má výsadní právo vydávat bankovky, taktéž se zabývá regulací měnových kurzů a spravuje měnové = rezervy státu.
- CB je zřizována vládou, ale její postavení je na vládě nezávislé. Vztah mezi CB a vládou se v některých zemích liší a to tak, že v některých státech je CB povinna svou činnost koordinovat s vládou př. Německo a VB, v USA je CB nezávislou institucí
- Nejdůležitější úlohou centrální banky je zabezpečovat stabilitu vývoje nabídky peněz a regulovat úvěrovou aktivitu komerčních bank
- Ing. Zdeněk Tůma Csd. = guvernér České národní banky (jmenoval ho prezident)

k plnění své funkce má několik nástrojů:
a) změny ve výši povinných minimálních rezerv
-komerční banky si udržují určitou část vkladu v podobě rezerv a jejich většinu poskytují jako úvěr -) tzn. když si lidé uloží peníze do banky, tak něco si banka nechá a zbytek poskytne dalším klientům
- aby nedocházelo k úpadku KB v důsledku ztráty důvěry veřejnosti v jejich schopnost dostat se ke svým penězům jsou KB ze zákony nuceny udržovat určité minimální rezervy -) člověk musí mít kdykoliv jistotu, že si peníze může vybrat
- o výši těchto rezerv rozhoduje CB př. 50 000 vklad: 5000 rezerva, 45 000 půjčí dalším
- pokud se tato míra požadovaných rezerv zvyšuje, sníží se tím možnosti KB poskytovat úvěry (a obráceně)


b) operace na otevřeném trhu
- jsou nákupy a prodeje vládních obligací prováděné CB ve vztahu s KB, firmám a jiným subjektům
- nakupuje-li CB obligace, zvyšuje tím nabídku peněz v ekonomice
- jestliže obligace prodává stahuje tím peníze z oběhu s snižuje úrokové možnosti KB

c) změny diskontních sazeb
- diskontní sazba je úroková sazba stanovena na půjčky CB bankám komerčním
- její růst snižuje zájem KB o úvěry poskytované CB
- když CB zvýší diskontní sazbu KB pak sníží zájem o úvěry
- KB jsou ziskově orientované firmy a jejich zisk má ve značné máře zdroj v rozdílu mezi přijímanými a vyplácenými úroky -) tzn. že zisk KB spočívá v rozdílu kolik peněz si půjčí od CB a kolik půjčí svým klientům
- míra účinnosti změn diskontní sazby je dána tím, do jaké míry jsou KB závislé na úvěrech od CB. Pokud je jejich závislost nízká není bezprostřední vliv zvýšení diskontní sazby na rozsah úvěrů poskytovaných KB silný

KOMERČNÍ BANKA
- Banka, její činnosti se orientují na zisk
- Rozdíl mezi přijímanými a vyplácenými úroky z vkladů svých klientů = bankovní rozpětí (úrok který musí vyplatit těm, kteří měkli uložené peníze a úrok, který získají od těch, co si půjčí)
- Jejím cílem je tedy půjčit co nejvíce peněz -) tím více má příjmů z úroků -) má peníze
- U většiny vkladatelů, kteří vkládají peníze na delší dobu, nemusí banka udržovat tak vysoké minimální rezervy
- Banka zkrachuje, když více lidí začne najednou vybírat peníze, a právě tomu brání minimální rezervy
Charakteristika KB:
- mají povahu soukromých firem, usilují o maximalizaci zisku
- jsou charakteristické mírou regulace ze strany CB nebo vládními institucemi
KB provádí 3 typy operací:
a) aktivní operace = poskytují úvěry
- spočívá v půjčování peněz fyzickým osobám, hlavně podnikatelům, ale i jednotlivým občanům = úvěrování
- máme úvěry: krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (2-4 roky), dlouhodobé (tím jsou vyšší úroky)
- pro banku jsou úvěry výnos, pro dlužníky náklad, člověk musí být seznámen s úrokovou sazbou, kolik zaplatí navíc (40 000 při 12% ročně byl poskytnut na ½ roku -) zaplatíme 2400 navíc)
- získat úvěr není snadné: Musíme zdůvodnit, proč peníze chceme. Banka si ověří, zda je dlužník schopen peníze vrátit i s úroky v dané lhůtě. Banka vyžaduje zaručení – př. ručení majetkem subjektu – auto, dům. Závisí na výši.

b) pasivní operace = přijímá vklady a úvěry
* banka nabízí nejen ochranu peněz, ale také vyplácí určité úroky -) jejich výše závisí na výši vkladu a délce vkladu

typy vkladů:
A) na požádaní – kdykoliv je musí vyplatit zpět
B) terminované – s určitým termínem, buď výpovědní lhůta nebo na určitou dobu, nemůžeme je vybrat hned
c) zprostředkovatelské operace = zabezpečují převod peněz z účtu na účet
- = platební bezhotovostní styk
- toho využívají podnikatelé, ale i obyčejní lidé -* banka podstatě provádí platby za toho člověka, za tuto službu si účtuje určité peníze
- ke zprostředkovatelským činnostem patří také směnárenské služby -) převod jedné měny na duhou -) jde o prodej či nákup volně směnitelných měn klientům, kterými jsou domácí či zahraniční občané, ale i podnikatelé
- patří zde depozitní služby – banky nabízejí za určitý poplatek uchovat peníze, listiny, šperky

Bezhotovostní platební styk
- Na účtu firem přibude nebo ubude daná částka, kterou si zjistíme výpisem z účtu.
Bankovní kreace peněz
- Je založena na částečném krytí bankovních rezerv, minimální rezervy stanoví CB, jestliže je zvýší, pak musí KB snižovat velikosti úvěru.
- Př. Vložím do banky peníze, ta je dále používá a poskytuje (úvěry, investice do cenných papírů...), jinak by nijak nevydělala, ale stejně by subjektu musela vyplácet úroky. CB stanoví povinné rezervy (např. 10 %), takže naše banka z vkladu může použít 90 %. Pokud si od banky další lidé půjčí, jde to z našich peněz, oni nakupují statky, opět vloží do banky... Prodejci tohoto zboží je opět vkládají do bank = banka 2. stádia, tato banka s penězi opět nakládá stejně, vše se neustále opakuje.

Bankovní peníze jsou depozitní = žírové, mají podobu zápisu na bankovním účtu, jejich tvorba je založena na částečném krytí rezervami. Pokud by KB udržovaly 100 % krytí vkladu, nemohly by vytvořit bankovní peníze. Při snížení báze se KB jako celek dostávají do situace, kdy mají nedostatečné rezervy, musí reagovat, např. snižují a omezují úvěry apod.
M= 1/r * D * 100, kde M je celkový přírůstek depozitních peněz, r je povinná míra rezerv, D je původní depozitní vklad.