NOVOVĚKÁ FILOSOFIE
- Jako novověk označujeme období po zámořských objevech, čili dobu 16. a 17. století
- Myšlení souvisí se změnami ve světě → svět se otevřel, rozšířil, jsou zde nové poznatky
- Po zámořských objevech začínají lidé obchodovat a podnikat, vznikají velká obchodní centra, v západní Evropě dochází k zakládání manufaktur a výstavbě přístavů např. Antverpy
- V manufakturách byly různý přístroje, lidé pozorují, ulehčují si práci, mechanické stroje, provádějí pokusy a experimenty, chtějí poznat přírodní zákony
- Lidé jsou optimisté, věří si, že vše jde poznat, ale musíme nalézt vhodnou metodu, postup, protože příroda je systém a jde do něj proniknout
- Na druhou stranu tady pořád existuje středověké myšlení, probíhají procesy a čarodějnicemi a upalování kacířů, pro mnohé je svět bludištěm, věří se v magii a ve spojení s ďáblem
- Novověk hledá základní pravdy, na kterých je možné stavět nepochybné vědění, hledá základní sloupy poznání
- Uplatňuje se matematické myšlení, to pomáhá fyzice a odtud vede cesta k astronomii
- Rozvíjí se biologie → úvahy o anatomii, o člověku, první výklady psychiky, nový pohled na duševno vede k přirozenosti člověka, nové názory na morálku a přirozená práva
- Statické středověké myšlení se začíná měnit, rozvoj a dynamika věd
- Úkolem filosofie je stanovení cíle a nalezení obecně platné metody pro všechny vědy, ukázat proč jsou ty vědy důležité, jak nalézt jistotu, že jsme došli k pravdě
- Ve středověku byla jistota v Bohu, odvolávalo se na církev, během renesance se stává člověk nezávislým, ale ztrácí onu jistotu, proto hledá novou
Na otázku jak dojít k závěru, že naše poznání je opravdu správné, odpovídají 2 základní směry:
a) empirismus → zdůrazňuje význam smyslové zkušenosti, to co vnímáme. Hlavně v Anglii, která byla volnější, svobodnější, člověk byl podnikavý, spoléhal na praxi.
b) racionalismus → klade důraz na rozum, samostatnost, Francie a Evropa
FRANCIS BACON 1561 – 1626
- Je pokládán za předchůdce empiriků , „Vědění znamená moc“
Život: Učenec, politik, filosof doby alžbětinské a prvních Stuartovců. Pocházel z významného šlechtického rodu, měl dobré vzdělání, studoval na Cambridgi, nadaný žák, již v 14 letech školu ukončil (zkoušky nemohl dělat kvůli svému nízkému věku). Velice se zajímal o vědy, začal se živit jako právník a politik → byl intrikán a pozorovatel, do svého notýsku si zapisoval, co na koho platí a jak koho chválit. Byl vyslancem ve Francii, poté v anglickém parlamentu (úspěšnější byl za Stuartovců), jeho kariéra byla naprosto závratná, stává se třetím nejvýznamnějším mužem v zemi, získal i titul (lord nebo baron z Veluramu, již jeho otec byl správce pečeti). Za Alžběty kritizoval státní výdaje na válku proti Španělsku. Jeho pád byl však strmý, přijal úplatky, 3 dny byl ve vězení, poté co se k tomu přiznal, odchází do postaraní a konečně se mohl věnovat vědě (měl na ní také peníze) a mohl začít dělat experimenty. Bádal tak usilovně, že se nakonec stal obětí vědy, zemřel na následky experimentu, kdy zkoumal účinky ledu a mrazu, nachladil se, dostal zápal plic a zemřel.
Dílo: Napsal na 30 filosofických spisů (jsou však z větší části nedokončeny)
- Jako cíl si stanovil, že vědě pomůže a přestaví ji. Viděl, že stav vědy je neutěšený, že prožívá stagnaci a úpadek během středověku.
„Velké obnovení věd“
= Instauratio magma
- Jeho hlavní a rozsáhlá práce, náčrt a některé části se zachovaly.
- Ukazuje, že věda je ve špatné situaci a musí se s tím něco dělat.
- Píše o tom, že chybí mezinárodní organizace vědy
- Nejprve stanoví cíl, pak najde nástroj, jak k němu dojít
- Cílem je ovládnutí přírody
- Musíme být poslušní zákonům přírody, abychom je mohli využít v náš prospěch, zdůrazňuje praktický význam poznatků, můžeme ovládnout přírodu
- Jeho snahou je roztřídit vědy a určit, co která má vykonat
- Vědu chápe jako praktickou činnost a jednak, že vědění znamená moc, která dokáže přetvořit přírodu i člověka a společnost
Skládá se ze 6 částí:
1) Klasifikace a přehled věd
2) Nová induktivní metoda
3) Popis přírody na základě této metody
4) Výčet objevů dosažených touto metodou
5) Závěry z experimentu
6) Filosofická syntéza
„Nové Organon“
- Polemický spis s Aristotelem
- Vystupuje proti scholastice a jejím přístupům k poznání přírody
- Je i proti Aristotelovu chápání přírody; říká, že přírodu nemůžeme jen popisovat (jak Aristoteles), ale musíme do ní proniknout a porozumět ji = uspořádává data, která přinášejí smysly
- A k tomuto porozumění slouží induktivní metoda, empirie a experiment → proto je považován za otce moderní experimentální vědy
- Indukční metoda vychází z konkrétních příkladů a ty zobecňuje, ale je to cesta postupného kroku. On sám si dělal tabulky, kolikrát jev nastal, nenastal, či nastal jen v určitých případech (sledoval, zda jsou opravdu všichni havrani černí). „Jemnost pokusu daleko převyšuje jemnost smyslu“ (smysly hodnotí až naše zkušenosti). Nedostatky smyslů vyrovnává experiment
- „Proto si nevážím bezprostředního a vlastního smyslového vjemu, nýbrž postupuji tak, že smysly posuzuji toliko pokus a pokus sám pak soudí o věci“
- Nevýhodou tohoto postupu je pracnost
- Přestože je pokládán za předchůdce empiriků, varoval před jednostranným upřednostňováním jak smyslu tak rozumu
- Empirikové jsou jako mravenci, toliko snášejí a užívají. Racionalisté jsou pavouci, předou síť ze sebe. Příklad si však máme brát ze včely (střední cesta) → sbírá látku na květinách, ale svou vlastní sílou ji přetváří a zpracovává.
- Východisko vidí v empirii, zkušenosti a rozumu, který z ní bude vycházet a bude kritiky veden.
- Předpokládá stanovení hypotézy, potom shromažďování zkušeností pomocí experimentu a vyvození důsledků a formulaci obecných pouček a následně jejich verifikaci
Podle něj existují 4 idoly: pomocí nich ukazuje na co si dát pozor, čemu se vyvarovat
a) idoly rodu – to co máme v hlavě, je ve vztahu k nám,, věci se přizpůsobují našemu vnímání. Každý živočich vidí věci jinak, naše vědomí tedy pokřivuje věci. (Zde už předjímá Kanta). Abychom došli k pravému poznání, musíme myl očistit.
b) idoly jeskyně – týkají se jednotlivce. Každý z nás je ovlivněn výchovou, máme předsudky, máme své vlastní doupě, vězení čili jeskyni.
c) idoly trhu – vychází z lidské komunikace. Je důležité přesně vymezit pojmy. Ne vždy totiž přesně používáme slova. Záleží na to, co si každý pod určitým pojmem představí. Slova pak znásilňují rozum.
d) idoly divadla – systémy jsou vymyšlené, jsou to jakoby divadla
„Nová Atlantida“
- Obsahuje vizi ideální společnosti, která se snaží pomocí vědy ovládnout přírodu
- Politikové jsou nahrazeni vědci, lidé mají k dispozici poznatky, vynálezy a využívají je ve svůj prospěch
- V čele státu jsou vědci, kteří získané poznatky poskytují dalším lidem
- Týmová spolupráce ve vědě, protože věda není záležitostí 1 člověka, nutná je spolupráce, vyměňovat poznatky a zkušenosti
- Roku 1660 díky němu vznikla Královská vědecká společnost
- Jde opět o utopii, děj je zasazen na ostrov Atlantida
Žádné komentáře:
Okomentovat