MARXISTICKÁ FILOZOFIE
Okolnosti vzniku marxismu (proč vznikl)
V 1. pol. 19. stol. Se v Evropě a ve světě prosazuje průmyslová revoluce (zavádění strojů do výroby ,přechod od manufaktury k továrnám). Vzniká tovární výroba, rozvíjí se doprava, stavějí se železnice, začíná se s paroplavbou. Přibývá obyvatelstva, lidé se stěhují do měst, tam vznikají dělnická předměstí. Vzniká moderní proletariát. Dělník je osobně svobodný, může nabízet na trhu svou pracovní sílu. Pracovní podmínky prvních dělníků byly velmi těžké. Pracovali 12 – 16 hodin denně, neměli zajištění v nemoci a ve stáří, mzdy byly nízké .Světu vládne kapitál, podnikání, volná konkurence.Dělníci se proto snažili bránit. Jejich první akce jsou živelné, neorganizované. Prvními organizacemi byly svépomocné spolky, později vznikají odbory, různé programy, jak osvobodit dělnictvo. Roku 1848 vydávají mladí K. Marx a B. Engels Komunistický manifest.
Marx a Engels jsou materialisté. Vývoj přírody, člověka a společnosti odvozují od materiální sféry. Ta je podle nich primární, je to tzv. základna. Až nad ní je duchovní nádstavba.( Lidé nejprve musí jíst, pít, oblékat se, bydlet, teprve potom se mohou zabývat uměním, vědou, myšlenkovou činností.) Dějiny lidstva nejsou vývojem ducha, ale vývojem materie. Tím otočili německou klasickou filozofii o 180° .
Hybnou (hlavní) silou vývoje společnosti je třídní boj ( Střetávání tříd, třídy jsou skupiny lidí, které se liší postavením ve výrobě a vztahem k výrobním prostředkům = vlastníci= vykořisťovatelé, žijí z práce vykořisťovaných nevlastníků). Se zánikem prvobytně pospolné společnosti vzniklo soukromé vlastnictví, s ním se vytvářela třída vykořisťovatelů a vykořisťovaných – otrokáři a otroci, feudálové nevolníci, kapitalisté a proletáři. Třídy vykořisťovaných mohou zlepšit své postavení jen násilnou cestou=revolucí. Proletariát se osvobodí, když svrhne vládu kapitalistů a vytvoří vládu proletariátu. Vývoj společnosti není postupný – evoluční, děje se násilnými zvraty revoluce. Od jednoho společenského řádu ke druhému se přechází cestou revoluce. Vládnoucí třída se své moci dobrovolně nevzdá, musí být svržena, proto nejrůznější revoluce(anglická, nizozemská, francouzská)
Proletariát, když se zmocní vlády, odstraní soukromé vlastnictví, bude vytvořena společnost rovných lidí(socialistická), ta se vývojem přemění v komunistickou. Tam bude platit myšlenka „každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“
Zdroje marxismu:
1)Anglická politická ekonomie
2)Francouzský utopický socialismus
3)Německá klasická filozofie
4)Ateismus L. Feuerbacha
Ad 1) V 18.století byla Anglie proslulou dílnou světa, proto tam vzniká moderní ekonomie. Jejím zakladatelem byl Adam Smith. V 1776 vydal knihu O původu bohatství národů. Užívá v ní pojmy jako trh, konstantní a variabilní kapitál, hodnota zboží,dělba práce. Právě dělbu práce (vedle egoismu ) považuje za jeden z hlavních zdrojů bohatství národů.Zvláště Marx od těchto anglických ekonomů (Smith, Ricardo) mnohé převzal.V Kapitálu provádí ekonomický rozbor kapitalismu.Ekonomiku socialismu jen naznačuje.
Ad2)Henri Saint Simon, Charles Fourier, Robetr Owen(Angličan)
Saint Simon byl šlechticem. Čekala ho skvělá kariéra.Viděl však bídu obyčejných lidí. Psal dopisy bankéřům, panovníkům, apeloval na jejich lidskost. U něj začíná myšlenka třídního boje. Viděl jej jako střetávání zahálčivých a pracujících.
Charles Fourier viděl východisko pro dělnictvo v zakládání falang (falanga=společenská komuna). Dokonce vydával revui s tímto názvem. V ní popisoval, jak má falanga vypadat. Doporučoval počet 3000 lidí, střídání práce,rozepisoval vztahy mezi lidmi, investoval do toho hodně peněz. Falangy zůstaly utopií.
Robert Owen se pokusil uskutečnit myšlenky utopických socialistů v praxi.V Americe založil New Harmony.Pracovalo tam 800 lidí. Zkrátil tam pracovní dobu, pečoval o členy komuny, vybudoval tam jesle, školu. Avšak v konkurenci nebyl úspěšný. New Harmony se rozpadla. V Anglii zakládal tradeuniony. Patří k zakladatelům moderních odborů. Chtěl v Anglii zavést národní svaz výroby, který by výrobu usměrňoval. Do konce svého života rozvíjel odborářské hnutí.
Ad3) Z německé klasické filozofie převzali Marx a Engels především dialektiku. Svět není soubor věcí, ale procesů. Nic není konečného, je jen proces vznikání a zanikání.Hegel viděl základy veškerého jsoucna v duchovnu.M a E zdůrazňují, že primární je hmota. Myšlení je produktem hmoty.
Ad4) V polovině 19. století napsal Ludwig Feuerbach knihu Podstata křesťanství. Odsuzuje v ní veškerá náboženství, nejen křesťanství. Například říká: „Ne Bůh stvořil člověka, ale člověk si stvořil Boha. Víra je projevem nedospělosti člověka. Náboženství bylo tlumičem sociálního hnutí lidí.
Marxismus v současnosti – studuje se na západních univerzitách i na našich filozofických fakultách jako určitá etapa vývoje lidského myšlení. Jako zápor je hodnoceno podcenění duchovních hodnot. Jako zápor je také chápáno Marxovo podcenění jiných názorů.(M. je velmi polemický, podobně i Lenin). Těžko lze chápat, že jedině stranické řízení (1 strana řídí vše) je vědecké a správné. Také myšlenka, že jedině socialismus je humanistický, je považována za zkreslenou.Rovněž negativně je hodnocen optimismus, že socialistická revoluce a zespolečenštění potlačí lidský egoismus.
Je však nutné konstatovat, že vývoj ve 20. století se neubíral Marxovou cestou. Ruská revoluce je zpočátku ovlivněna Leninem, stalinismus je v mnohém popřením Marxe.Podobně lze chápat čínský marxismus – maoismus(učení Mao Ce Tunga). Rovněž ztěží lze marxistické myšlenky vnášet do primitivních společností v Africe a v Asii, kde násilné vyvážení revoluce(a zbraní k jejímu provedení) vedlo ke zkáze vlastní slabostí. Proto člověk musí také poznat , že je schopen překonat svůj dosavadní stav a že je nadán tvořivostí. Proto se musí oprostit od dosavadních např. morálních nebo i náboženský představ. Musí se také zříci „tyranie“zavedených zvyků a povinností, vydobýt si svobodu k nové tvorbě a k jinému způsobu života. Musí se také naučit přistupovat k věcem, které byly doposud považovány za posvátné, zcela jinak. Není to snaha toto „tradiční posvátné“ nějak znevážit, ale výzva, aby se člověk spíše zamyslel nad dosavadními tradičními hodnotami.
Vliv na literaturu a filozofii - A. Camus, Jean-Paul Sartre, Martin Buber, Oswald Spengler.
Žádné komentáře:
Okomentovat