TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK 1850-1937
Život:- Narodil se r. 1850 v Hodoníně.Jeho otec Josef Masaryk byl nejprve panským kočím, potom správcem panských statků. Původem byl Slovák z Kopčan. Dobře rozuměl přírodě,číst a psát se začal učit se svými dětmi.
- Matka Tereza Masaryková byla nejprve služebnou, potom kuchařkou v panské rodině.
- Ačkoliv rodiče byli upozorněni na Masarykovo nadání, byl dán do učení na kováře. Teprve později jako starší mohl jít na reálku do Hustopečí. Na gymnáziích v Brně a ve Vídni se živil sám. Po maturitě pokračoval ve studiu na vídeňské univerzitě, r. 1879 se habilitoval jako docent, 1882, když byla otevřena samostatná česká univerzita v Praze, přešel do Prahy.
- Masarykovy přednášky nebyly jen knižní, vždy chtěl, aby filozofie byla ponaučením. Za necelý rok po příchodu do Prahy založil Atheneum, kde požadoval kritičnost a hledání pravdy. Odmítal větu, že co je české, je hezké. V duchu kritičnosti r. 1886 vstoupil do nové fáze bojů o rukopisy ( spolu s Jaroslavem Gollem, historikem, a Josefem Gebauerem,Jazykovědcem).Bylo mu tehdy českou veřejností velmi nadáváno, byl nazýván antivlastencem, odrodilcem, zplozencem pekla.
- Masaryk byl od počátku svého pobytu v Praze velmi činorodý. Byl v Rusku (uznáván jako znalec ruských poměrů), byl u jižních Slovanů, byl v Americe (tam se oženil s Charlottou Garrique), stál v čele redakce Ottova slovníku naučného, byl zakladatelem časopisu Čas, který redigoval jeho přítel Jan Herben.
- Masaryk vytvořil vlivnou stranu realistů, od r. 1891 byl poslancem ve vídeňské Říšské radě. Snažil se zvýšit úroveň české politiky. Bojoval proti pověrám, kvůli hilsneriádě mu bylo opět nadáváno.(hilsneriáda – Leopold Hilsner byl obžalován z rituální vraždy – vlna antisemitismu, M. protestoval, zastal se Židů)
Masaryk promýšlel českou otázku. V 90. letech napsal více knih, které se zabývají českým národem .( Jan Hus, K.H. Borovský – velmi si ho vážil, Česká otázka, Naše nynější krize) České dějiny hodnotí z pozic humanity, zdůvodňuje význam jednoty českobratrské, Komenského, národních obrozenců. Klad vidí ve statečnosti husitů. Za 1. sv. války vyslovil myšlenku: Tábor (husitský) je náš program. Vůči tomuto výkladu měla výhrady katolická církev. Navíc neodpustila Masarykovi konverzi(přestup k protestantství)
- R. 1914 začala 1. svět. válka. Masaryk vidí ve svém hledání pravdy zlo v Německu. Rozhodl se pro aktivní odpor proti pangermanismu, tedy i proti německému spojenci, Rakousko- Uhersku. Během války organizoval český národní odboj, propagoval INDEPENDENCE BOHEMIA. Své názory shrnul ve Světové revoluci(1925) a v Cestě k demokracii(1931).
Filosofie:
Svou podstatou je Masaryk politik, filozof, politolog. Smysl dějin vidí ve slově humanita, myslí tím nadnárodní humanitu. V politice se idea humanity nejvíce projeví v parlamentní demokracii. Proto chtěl, aby vznikající ČSR byla demokracií západního typu. Uvědomoval si, že k vytvoření dem. společnosti bude potřeba hodně úsilí. Vyslovil myšlenku: „Potřebujeme 50 let.“
- Šíři Masarykova zájmu dokládá jeho rozsáhlé dílo.
Zahrnuje práce sociologické(Sebevražda), filozofické, eticko-náboženské(Zrcadlo katechetů(1806), Inteligence a náboženství (1909), Ideály humanitní(1901), monografie Blaise Pascal).
- Masaryk měl výjimečný vliv na český veřejný život, ovlivňoval Evropu a svět( Bez Masaryka nemůže být panevropa).Měl vysokou intelektuální úroveň, v diskusích, polemikách, novinářských článcích, např. s F. X. Šaldou, Josefem Pekařem – historik, s hudebním vědcem Zdeňkem Nejedlým.
Masaryk byl osobností 19. století. Novinář Peroutka ho nazval posledním buditelem. Říká: „V jeho době byl český národ obrozen jazykově, literárně a politicky, ale Masaryk viděl, že tento národ nemá dost vlastní tváře, že není duchovním útvarem.“
T. G. M. : Problém malého národa
- Existence malého národa je méně slavná, nesnadnější než velkého. Existence našeho malého národa je navíc komplikována geografickým postavením v Evropě. Co má dělat malý národ? Studovat, pracovat, neskládat ruce v klín. Neláteřit nad svým údělem. Sbírat své síly a silky,. Vnímat svět. Vybírat si to dobré. Buďme národem Komenského. Vychovávejme charakter. Každý z nás nechť je poctivou individualitou. Cesta práce. Uplatnit se prací. Nechť o nás ví ve světě. Národ, který přestane pracovat a usilovat o uplatnění, nebude žít. Buďme skromní. Člověk v chaloupce může být šťastnější než v paláci. Kulturnost je pro národ nesmírně důležitá. Usilovat o hospodářskou nezávislost. Co je platná politická samostatnost, když není hospodářská?
Ježíš, ne Caesar. Tábor je náš program (Ježíš – humanita, mravní zákon lásky, cit milosrdenství, láska k bližnímu. X Caesar – síla, schopnost porazit protivníka, krutost, násilí)
Masaryk se neshodl s Tolstým v použití síly k obraně. Tolstoj – humanita, pasivita, Masaryk – bránit se proti násilí
Za 1. sv. války myšlenka Tábor je náš program
Myšlenky o demokracii
T.G.M.: „Demokracie je úsilí o mravní právo. Svou podstatou je namířena proti násilnosti. Demokracie je lidospráva. Demokratický úředník provádí službu. V totalitních režimech je hlavním smyslem vládnutí. Je jednodušší nařizovat než být uvědomělým demokratem. K demokracii musejí lidé mravně vyspět. O demokracii musí národ stále usilovat, musí se k ní vypracovávat. Demokracie znamená snesitelnou sociální nerovnost. Potřebujeme 50 let.“
Žádné komentáře:
Okomentovat