17.5 Dokonalá konkurence, monopol, oligopol, příklady tržního selhání

KONKURENCE
● Konkurence = soutěž, střetávání různých zájmů různých subjektů na trhu. Tržní subjekty vstupují na trh s jiným cílem a zájmem (výrobci chtějí maximální zisk, domácnosti maximální užitek za co nejnižší cenu)
● Typy konkurence:
1) konkurence napříč trhem
-konkurence mezi nabídkou a poptávkou
-výrobci chtějí maximální zisk, domácnosti maximální užitek za co nejnižší cenu
- výsledkem střetávání je rovnovážná cena (nevyhovuje sice nikomu, ale její se přizpůsobit)

2) konkurence na straně poptávky
- soutěž mezi kupujícími
- cílem kupujícího je uspokojit potřeby, získat zboží i na úkor jiných kupujících
- její význam roste v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží (poptávka převyšuje nabídku) – potom snaha získat zboží vede ke zvyšování ceny

3) konkurence na straně nabídky
- nastává za situace, kdy nabídka převyšuje poptávku
- soutěž prodávajících – jde jim t to, aby maximalizovali zisky, jde ale také po to, aby minimalizovali zisky konkurence, chtějí zlikvidovat konkurenci s cílem ovládnout trh
- za této situace nabývá charakteru hry o přežití – aby ztratil méně než ostatní a udržel se na trhu (buď prodělá málo a podnik udrží nebo prodělá tolik, že zbankrotuje)

● Další dělení konkurence: Každý výrobce chce vydělat co nejvíce – musí kupující nalákat a podle toho, jak to dělá, rozlišujeme:
a) cenová konkurence = cenová válka
* spočívá ve zdánlivě nesmyslném dobrovolném snižování ceny ze strany výrobců – dělají to dobrovolně, aby zničili konkurenci – pak budou na trhu sami a mohou diktovat ceny. Jde tedy o ovládnutí trhu.
b) necenová konkurence
*podstata spočívá ve zvyšování pohodlí zákazníka
* př. poskytování zdánlivých slev (3+1 zdarma), servis – dovoz domů, poštovné zdarma, nákup na splátky, obal prodává

● Výhody konkurence:
- snižování cen (výhoda ze strany kupujících)
- zlepšení služeb, zvýšení pohodlí
- inovace, zvýšení kvality, technické vynálezy
- pokrok

● Nevýhody konkurence:
- klamavá reklama
- likviduje konkurenci
- obrovský nápor na zdroje (hodně papíru)

● Z hlediska trhu rozlišujeme konkurenci:
1. dokonalá
2. nedokonalá: a) monopolistická konkurence b) oligopol c) monopol

● DOKONALÁ KONKURENCE
- ideální model, abychom mohli popisovat situaci v realitě, doopravdy neexistuje
- všichni výrobci mají naprosto stejné podmínky, vstup na trh je volný, na trhu působí velké množství malých firem a vyrábějí stejnorodý (= homogenní = indiferentní) výrobek – př. obilí, cement (jsou minimální rozdíly mezi cementem, obilí), př. pasta je u všech stejná
- klad: z hlediska zákazníka – cena nebude vyšší než náklad příležitosti
- zápor: z hlediska zákazníka – žádný výběr, vše stejné
- dokonalost je v tom, že nedochází k plýtvání zdrojů
- jediná možnost zisku je ještě lépe využít zdroje

● MONOPOL
- protiklad dokonalé konkurence
- na trhu existuje jediná velká firma, která nabízí veškerou produkci a ovládá trh, výrobek je jedinečný a neopakovatelný
- vstup na trh je nesnadný, jsou zde bariéry (př. administrativní opatření - stát je chrání)
- zákazník je v moci firmy, cena je vysoká, ale jestli výrobek chce, musí zaplatit, firma si diktuje cenu, má velký čistý zisk
- trh přestává fungovat a dochází k plýtvání zdrojů, nevýhoda pro hospodářství jako celek, neefektivní – snaha bránit monopolu
- př. monopolu POŠTA, TELECOM, ČEZ

● MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
- má určité prvky monopolu, ale je to konkurence
- velké množství spíše menších firem, vstup n trh je volný
- rozdíl je v tom, že výrobek je diferenciovaný, výrobky jsou ale velmi blízkými substituenty
- je nejvýhodnější (protože dokonalá neexistuje)
- spotřebitel si může vybrat, cena nemůže být o moc vyšší, protože tu jsou substituty
- plýtvání není tak velké jak o monopolu

● OLIGOPOL
- existují různé typy, mohou nastat různé situace
- svým charakterem se blíží monopolu
- z mnoha výrobců je jen málo firem spíše větších, které si rozdělily trh
- výrobek může být jak různorodý tak stejnorodý
- podmínky vstupu mohou být jednak volné, ale mohou existovat i různé barikády
- někdy dochází l cenovým válkám, jindy nastane monopol jedné firmy
- př.: u nás ocelárny, letecká doprava

● O struktuře trhu rozhoduje:
a) počet firem
b) velikost firem
c) charakter výrobku
d) podmínky vstupu na trh

● Efektivnost trhu závidí mna tom, jak jednotlivé struktury plní funkce trhu: 1) co? 2) jak? 3) pro koho vyrábět? = jak přenášejí informace
● Nejefektivnější je dokonalá konkurence, pak monopolistická konkurence, oligopol a poté monopol = Nemotivuje, ostatní výrobci se tam nemají jak dostat, výrobce je jediný a nemusí šetřit. Trh v podstatě nemůže fungovat. Vyhovuje pouze jedinému výrobci, který likviduje menší.

● Regulace monopolu:
- snaha všech států, aby monopolů bylo co nejméně
- ochrana začala již na konci 19. století, aby byli chráněn menší spotřebitelé a zákazníci
- různé možnosti:
1) daňová politika
- větší zisky jsou zdaňovány vyššími daněmi , daňová progrese = čím vyšší příjem, tím vyšší daně
- zákazníka to ale nechrání (on to zaplatit musí, mu to nepomůže), postihne to až výrobce

2) vznik státního vlastnictví
- stát monopolní podnik odkoupí (nevýhoda: stát se pak může chovat stejně)

3) ekonomická regulace
a) stát může stanovit maximální cenu – to však může nemotivovat, protože cílem podnikání je co nejvyšší zisk
b) stát může ovlivňovat vstup d odvětví (že někdo další může vstoupit do trhu)
c) může ovlivnit druh produkce

4) protimonopolní zákonodárství
a) zákaz slučování firem (proti monopolu)
I. horizontální – sloučení 2 firem stejného charakteru (př. 2 nábytkářské firmy)
II. vertikální – sloučení firmy s firmou zajišťující suroviny (př. nábytkářská a dřevařská)
III. personální – obě firmy fungují samostatně, ale sedí tam stejní lidé
IV. konglomerálního typu – slučování firem, jejichž výroba spolu nesouvisí
b) zákaz cenové diskriminace zákazníka
c) snižování cen pro určitý okruh zákazníků za účelem odlákání od konkurence. Př. velká firma chce proniknout do malého města, kde funguje malý pivovar. Velký pivovar začne prodávat pivo za 4 Kč zatímco ostatní jej prodávají za 8 Kč. Malý pivovar zkrachuje, velká forma ovládne trh a pak začne pivo prodávat za 8 Kč. A právě proti tomu existují antimonopolní úřady.

příklady tržních selhání a možnosti jejich nápravy

● Úloha státu v tržní ekonomice, Stát a ekonomika, Veřejný sektor
- Stát = vláda je subjekt ekonomiky, stanovuje pravidla a podmínky pro podnikání, stát může také podnikat, nakupovat (budovy, vybavení), může investovat (může vlastnit podíl v podniku)
- Podnikání organizované státem, podniky ve vlastnictví státu = veřejný sektor.
- Hlavním příjmem státu jsou daně, stát s nimi hospodaří – může je přerozdělovat do místních rozpočtů, financuje z nich školství, zdravotností, sociální dávky, budování silnic, dávky v nezaměstnanosti, obrana, důchody a také chod státních úřadů.
- V omezené míře stát podniká a investuje = veřejný sektor.


- U řady státem financovaných činností je jasné, že nikdo jiný než stát je nemůže zajišťovat – např. soudy, armáda – je nesmyslné, aby si nějaký podnikatel postavil vlastní soud a na trhu nabízel služby soudu, země se také nemůže spoléhat na soukromou armádu.
- některé činnosti však mohou být jak státní tak soukromé (př. nemocnice, školy, podniky soukromé pak pracují efektivněji než státní (neplýtvají tolik zdroji, šetří)
- V některých zemích byl veřejný sektor rozsáhlý a tak byla zahájená privatizace = státní podniky byly prodány do soukromých rukou. Ve východní Evropě však docházelo k tomu, že soukromé podniky byly převáděny do státního vlastnictví.

● Existuje několik teorií, které hovoří o tom, zda by měl stát zasahovat do ekonomiky.
a) liberální teorie – je zbytečné zasahovat, vše se má nechat na rukou trhu, trh sám dokáže plnit funkce,a jestli stát bude zasahovat, mohou se nadělat škody.
b) komunistické teorie – odmítají trh a chtějí centrálně plánovanou ekonomiku.
c) odborníci se shodují na tom, že zásahy státu jsou důležité v případě tržního selhání - tehdy, když trh nedostatečně plní své funkce (neinformuje, nestimuluje činnost, nerozděluje)

● Typy selhání:
1. EXTERNALITY
- Jsou případy, kdy trh nedostatečně informuje o vzácnosti výrobku, nedostatečně informuje o nákladech příležitosti
- Cena je nižší než jsou náklady obětované příležitosti.
- Jsou to nechtěné vedlejší efekty výroby nebo spotřeby, nepocházejí trhem (trh je nemůže řešit, proto zde zasahuje stát)
- Jde buď o bezplatné výhody nebo náklady, které se přesouvají z jednoho subjektu na jiný – efekt přelévání (bezplatná výhoda nebo náklad se přesune na jiný subjekt) – přesouvají se na třetí oslavu, která je mimo spotřebu či výrobu
a) pozitivní
- Jde o externí prospěch – užitek pro třetí osoby, třetí osoba získává bezplatnou výhodu, něco zadarmo
- Cena nedává správnou informaci a správné podněty k výrobě
- př. někdo si koupí psa na hlídání domu, ale ten pes hlídá o statní domy
- př. včelař chová včely a ty včely opylují stromy i dalších lidem
- př. společnost postaví pro své lodě maják, ale mají z toho prospěch i lodě jiných firem
- Stát může vyplácet subvenci (podporu) těm, kdo pozitivní externalitu způsobují (včelařům), nebo vybírat poplatek od těch, kdo ji využívají (sadaři). Místní orgán správy my mohl založit fond, do něhož by přispívali sadaři a z nějž by byly vypláceny příspěvky včelařům.
b) negativní
- Na třetí osobu se přesouvají negativní náklady = dodatečný náklad
- př. pes vyje
- př. kouření
- př. Ocelářská firma vyrábí ocel – spaluje uhlí a vypouští do vzduchu oblaka kouře, který ničí stromy, způsobuje zvýšenou nemocnost lidí, ničí omítku na domech, firma však za toto neplatí. Tyto náklady buď neplatí nikdo (je to ztráta – stromy) nebo ji platí někdo jiný (př. léční, nová omítka). Ocel se jim jeví levnější než skutečně je.
- Stát může vybírat pokuty za znečištění, nařídit podnikatelům čističku, lapačku popílku,…

2. VEŘEJNÉ STATKY
- Blíží se pozitivní externalitě
- Jsou důležité pro celou společnost, ale nelze u nich stanovit podíl spotřeby jednotlivých spotřebitelů. Nemohou být poskytovány jedné osobě, aniž by byly poskytnuty bezplatně i jiným osobám buď současně, nebo následně.
- Tím, že je spotřebovává jednotlivec jsou současně uspokojovány potřeby ostatních občanů a obráceně
- Př. mosty, přehrady, dálnice, obrana, služby policie, osvětlení ve městě, software
- Nelze je prodávat na trhu (a nebo obtížně), proto je nakupuje stát ze svých daní a poskytuje je občanům bezplatně. Jako bychom je dostávali zadarmo, ale předem je platíme v daních.
- Nedají se provozovat soukromě – nedomluvili by se na tom. Př. armádu zajišťuje stát – kdyby ji zajišťovala soukromá firma, musela by sehnat dost ochotných lidí, kteří by platili, jenže ti, co by ji nechtěli platit, by stejně chráněni byli a vezli by se. Př. vzdělání je poskytováno jednotlivým osobám, ale mají z toho výhodu všichni = vyšší úroveň vzdělanosti způsobuje vyšší kulturní úroveň života pro všechny.
- jsou nezmenšitelné = neubude jich a zbývá na ostatní, nevylučitelné = nemůžeme z jejich spotřeby vyloučit určité lidi.
- Čisté volné statky = statky jak nezmenšitelné tak nevylučitelné, je jich málo (buď jsou takové nebo takové)

3. NEDOSTATEČNÁ KONKURENCE
- Typ tržního selhání, kdy cena je vyšší než náklady obětované příležitosti.
- Př. v Městě je 1 vodárna co zásobuje město – prodává však vodu draze a tak lidé vodou šetří a místo toho jezdí pro vodu do nedaleké studánky a vodu dovážejí v kanystrech. Myslí si, že ušetřili, ale přitom odjížděním plýtvají energii (čas, peníze, benzín, znečištění životního prostředí)
- Jak tuto situaci řešit?
a) koupit vodárnu do státního vlastnictví
b) regulace ceny – nařídit maximální cenu
c) vytvořit konkurenční trh