19.2 Nezaměstnanost - ekonomický a sociální problém

● NEZAMĚSTNANOST
- Míra nezaměstnanosti patří mezi makroekonomické ukazatele -) je považována za projev nezdravé ekonomiky (lidská síla a zdroje jsou nedokonale využity), ztráta pro stát = pomocí ní vyčíslujeme, o co národní hospodářství přichází. Stát musí nezaměstnaným vyplácet podporu.
- Nezaměstnanost znamená nejen problém ekonomický, ale také problém sociální. Jde tedy o sociálně patologický jev -) projevuje se na snížení životní úrovně, snižuje se sebehodnocení, psychické problémy, stres.
- Nezaměstnaný = trn, který nepracuje, ale práci si aktivně hledá, je veden na úřadě práce, je nedobrovolně nezaměstnaný.
- Ekonomické statistiky počítají pouze s nedobrovolnou nezaměstnaností. Jako nezaměstnané nepočítáme ty, kteří jsou nezaměstnaní dobrovolně (dávají přednost rodině, partner má dost peněz a on/a pracovat nemusí).
- Cílem vlády je nezaměstnanost snižovat, aby mohli pracovat všichni, kdo chtějí.
- Úřad práce nabízí nezaměstnaným různé práce nebo zprostředkovává rekvalifikační kurzy.
- Nezaměstnanost se vyjadřuje pomocí ukazatel míra nezaměstnanosti -) procentuální podíl nezaměstnaných, kteří aktivně práci hledají na ekonomicky aktivní obyvatelstvo.

u = U / L * 100
U = nedobrovolně nezaměstnaní
L = ekonomicky aktivní obyvatelstvo = ti, kteří pracují + ti, kteří nepracují, ale práci si hledají L = E + U

● TYPY NEZAMĚSTNANOSTI
a) frikční
- v tržní ekonomice běžná, nejméně závažná, pro ekonomiky není velkým problémem, má krátkodobý charakter, je prakticky neodstranitelná
- souvisí s životním stylem člověka (např. student v červnu ukončil školu a v červenci ještě nemá práci, přestěhování do jiného města, ženy po mateřské dovolené hledají podobnou práci), týká se spíše jednotlivců, ne velké skupiny
- problémem je nepružný trh s byty -) člověk by v jiném městě našel práci, ale nemá jak koupit byt (je jich málo) a špatná informovanost op volných místech
b) strukturální nezaměstnanost
- je způsobena změnami v preferencích spotřebitelů a technickým pokrokem
- v důsledku technických změn zaniká např. celé hospodářské odvětví (např. po roce 1989 se v ČR rušil ve velkém těžký průmysl)
- z hlediska trvání je nejzávažnější, má dlouhodobý charakter
- začínají vznikat „kapsy“ -) když se v menším městě zruší větší podnik, mnoho lidí pracujícím ve stejném oboru ztratí práci (např. najednou je 100 nezaměstnaných švadlen) -) vzniká problém s rekvalifikací, která něco stojí a problém nastává zvláště u starších lidí, protože nejde o krátkodobou záležitost a jejich přizpůsobivost je malá
c) cyklická nezaměstnanost
- souvisí s hospodářským cyklem, v expanzi je nízká, v recesi stoupá
- závidí na tom, jak rychle se dokáže najít lék na recesi, jak rychle dokážeme nastartovat hospodářský růst
- největší hospodářská krize zasáhla svět v 30. letech, zasáhla všechny odvětví, hluboký a dlouhodobý pokles, trvalo dlouho, než se dokázala překonat (monetaristé říkají, že příčinou této krize bylo selhání federálních zásob v USA)
- závisí na politice a centrální bance
d) sezónní nezaměstnanost
- vzniká v důsledku sezónní povahy některých hospodářských činností (zemědělství, stavebnictví, zedníci,…)

● Model nezaměstnanosti na trhu práce: (osa y je W – mzdy, osa x značí počet osob), kříží se LD – křivka znázorňující poptávku po práci (stejná jako D) s LS – nabídka práce, kolmě k ose x je křivka potenciálního produktu. Průsečík LD a LS je bod rovnováhy. Nabídka práce po zvýšení zase klesá, protože jsou příliš vysoké mzdy. Rozpětí mezi LD a LS nad bodem rovnováhy je přebytek, jsou to nezaměstnaní: vzniká tlak na cenu, která se následně snižuje, ale toto na trhu práce nefunguje, hlavní příčinou nezaměstnanosti je nepružnost mezd směrem dolů, což je způsobeno selháním státu, firem, odborů...

● Pohybujeme se na trhu práce:
a) poptávka = firmy, které jsou ochotny lidi zaměstnat
b) nabídka = lidé, kteří nabízejí svou pracovní sílu
- Když se zvýší cena práce -) nabídka práce stoupá do určitého bodu -) pak už jsou mzdy tak vysoké, že lidé nepotřebují pracovat (vystačí peníze popuze od jednoho partnera), čili nabídka od určité doby pak klesá.
- Když stoupá mzda, zaměstnavatelům se už nevyplácí zaměstnat tolik lidí (už by neměli tak velký zisk) -) není ochota tolik zaplatit, poptávka klesá -) pak dochází k nezaměstnanosti
- Při vyšší ceně než je rovnovážná je přebytek -) nastává nezaměstnanost
- Trh práce není trhem dokonalé konkurence -) je rozdělen do skupin, které si nekonkurují


● Příčiny nezaměstnanosti
- Základní příčinou nezaměstnanosti je nepružnost mezd směrem dolů (mzdy se málokdy snižují). To je způsobeno:
a) selhání státu = Stát garantuje minimální mzdu, pod ní zaměstnavatel nesmí jít, měla by to být obrana oproti těm, co by vykořisťovali, ale těžko jsou pakl zaměstnáváni ti, co mají malou kvalifikaci. Jestli člověk podá malý výkon nikdo ho nezaměstná.
b) selhání firem (zaměstnavatelů) = Firmy se chovají mikroekonomicky. Výkon z nových nebude tak dobrý jako by toho koho propustili, který má práci. Zaměstnavatel si radši ponechá proškoleného zaměstnance a bude mu platit i více, aby se snažil, protože by to bylo riziko zaměstnat třeba 2 nové lidi za menší peníze.
c) selhání odboru = Chtějí zvýšit mzdy, ale firmy nedokážou uživit tolik zaměstnanců při vysokých cenách.

● Přirozená míra nezaměstnanosti
- Stát se snaží o co nejmenší míru nezaměstnanosti, ale úplná zaměstnanost je těžko dosažitelná, určitá míra nezaměstnanosti existuje.
- Hledá se úroveň nezaměstnanosti, která by nezvyšovala inflaci. Tuto úroveň nazýváme přirozená míra nezaměstnanosti = nejnižší možná udržitelná míra nezaměstnanosti, která nevyvolává riziko zvyšování inflace (není optimální ani neměnná), zachovává stabilitu cenové hladiny.

● ČR: Karviná, Most = strukturální, jinak spíše frikční.