20.3 Vztah filozofie a reálných věd, rozdělení reálných věd podle Anzenbachera

FILOSOFIE A VĚDY
- Vztah mezi filosofií a vědou se dá vyjádřit takto: „Historie vědění se podobá stromu s jedním kmenem a mnoha větvemi“
- Rozdělením věd se zabýval AZENBACHER:

REÁLNÉ VĚDY
PŘÍRODNÍ(fyzika,matematika, chemie...)
KULTURNÍ
DUCHOVNÍ(historie, náboženství, jazykověda, umění...)
SOCIÁLNÍ a EKONOMICKÉ
FORMÁLNÍ VĚDY = filosofie, teologie

Reálné vědy
- Reálné vědy vychází z dat smyslového vnímání a věří jim, zkoumají své dílčí oblasti a podávají jejich popis a výklad.
- Vlastnosti reálných věd:
a) empirické – vycházejí ze zkušeností, předmětem je oblast zkušenostního světa, můžeme je ověřit, nepřesahují dnou oblast
b) tematicky redukované – zajímají se pouze o část celku, téma je redukováno jen na určitý aspekt (hledisko) zkušenosti
c) metodicky abstraktní – mají vlastní metody (hypotézy, teorie), téma postihuje jen tak, jak to připouští vlastní metoda, co se metodě vymyká, do toho se odklání (abstrahuje)
d) vysvětlují jedno empirické druhým empirickým
e) také neznají DOSAH, který mají jejich VÝPOVĚDI v rámci CELKU
f) nezajímá je smysl a cíl lidského života a hodnoty, které má člověk v životě uskutečňovat

Filosofie
- je vědou neempirickou , překračuje oblast zkušenosti, nezůstává pouze v empirické oblasti, ale ptá se, co je jejím základem a jaké podmínky ji umožňují (za jakých podmínek zkušenost vzniká)
- ptá se i na poslední podmínky empirického zkoumání, ptá se na základ, na neempirické důvody empirického, hledá původ všeho a princip, který způsobuje že věci jsou stejné
- hledá příčinu všeho jsoucna a bytí
- předpokládá předvědeckou, každodenní zkušenost
- zabývá se světem jako celkem (v celé jeho celistvosti) ve všech souvislostech
- reálné vědy samotný celek neznají, protože není tématem jejich zkoumání, neznají dosah, který mají jejich výpovědi v rámci celku -) zdá se, že filosofie je schopna jim toto místo v rámci celku ukázat
- filosofie ve vztahu k ostatním vědám plní funkci jejich orientaci v celku

- filosofie svým univerzálním pohledem pomáhá speciálním vědám překonat hranici úzké specializace, ukazuje jim širší obzor, zároveň však respektuje získané výsledky jednotlivých věd
- Filosofie je základem vědy, korunou vědy a překračuje vědu:
a) základ vědy = lidské poznání
b) koruna vědy = souhrn všech jsoucen věd
c) překračuje vědu = její součástí jsou etické problémy, které nejsou součástí žádné jiné vědy

PŘÍVLASTKY FILOSOFIE

- Filosofie je kritická rozumová věda o podmínkách možnosti empirické skutečnosti jako celku.
a) kritická
- je univerzální kritikou, zaujímá kritický postup, zpochybňuje, uplatňuje skepticismus
- zpochybňuje, nevěří slepě, nic ji není svaté , uvádí v pochybnost celý svět a úplně vše
- bojuje proti nekritickému dogmatismu (dogmatismus nepřipouští diskusi, kritiku)
b) rozumová
- veškerá tvrzení musí podložit rozumovými argumenty, nemůžeme se přesvědčit vlastními smysly, všechny její výpovědi jsou rozumové, pracuje pomocí konstrukce naší mysli
c) univerzální
- zkoumá svět v celistvosti jako jeden celek
d) základní
- hledá původ, základ, podstatu všeho - proč vše vzniklo, hledá věc obsahující prvotní princip, díky němuž existuje vše ostatní
- zároveň se ptá na poslední, neempirické důvody